Mrakodrapy začaly růst v Chicagu a New Yorku jako reakce na poptávku po nemovitostech způsobenou rozmachem výroby za průmyslové revoluce, ale i jako odpověď na stoupající cenu pozemků v rozvíjejících se metropolích. Zdroj: FrimuFilms, Shutterstock

Až ke hvězdám: Nejvyšší stavbu mají v Dubaji. V Česku nás brzdí výškové limity

Vysoké budovy patří k nejnápadnějším výtvorům městské architektury. Pojďte se s námi vydat na dubajský klenot, který shora vypadá jako kužel zapíchnutý do mraveniště, do Šanghaje na nejekologičtější mrakodrap své doby nebo na nejvyšší existující hotel. A nemineme ani Česko!

Historicky nejvyšší stavbou světa byla původně Velká pyramida v Gíze v Egyptě, která toto prvenství zastávala více než 3800 let. Aktuální žebříček pravidelně sestavuje společnost Emporis. První místo patří betonovému gigantu v Dubaji, který se veřejnosti otevřel před 12 lety. V České republice vede brněnský mrakodrap s názvem AZ Tower, který ale pravděpodobně brzy o tento titul přijde: Společnost RT Torax se totiž v centru Ostravy chystá postavit téměř dvousetmetrovou stavbu.

Burj Khalifa, Dubaj, Spojené arabské emiráty

Výška: 828 metrů

Současná nejvyšší budova světa, která jako jediná přesahuje výšku 800 metrů, otevřela své brány v roce 2010. Štafetu převzala od tchajwanského mrakodrapu Taipei 101 (508 metrů). Nový mrakodrap byl zpočátku znám pod názvem Burj Dubaj (Dubajská věž), nicméně ještě před oficiálním otevřením oznámil dubajský emír oficiální pojmenování po prezidentovi SAE, tedy Burj Khalifa. Hlavním architektem tohoto majestátního projektu, který patří zároveň mezi nejvyhledávanější turistické atrakce v Dubaji, byl Adrian Smith z renomované chicagské firmy Skidmore, Owings and Merrill.

Členitý půdorys objektu má připomínat rozvinutý květ květiny hymenocallis, která v Dubaji roste. Celkem má Burj Khalifa 163 podlaží a dalších 26 pater technického zázemí. Většina kostry budovy je z betonu, vrchní čtvrtina je ocelová. Vnější obklady jsou z vyztuženého skla, speciálně vybraného do extrémních klimatických podmínek. Na návrhu interiéru spolupracoval slavný módní návrhář Giorgio Armani. Na výstavbě mrakodrapu se údajně podílelo zhruba 10 000 lidí převážně z Jižní, popřípadě Jihovýchodní Asie, kteří si opakovaně stěžovali na nízké mzdy a špatné pracovní podmínky.

Vyhlídková plošina pojmenovaná At the Top se nachází ve 124. patře. Naskýtá se z ní pohled na velkou část města s jeho dalšími mrakodrapy. Zdroj: ardiwebs, Shutterstock

Shanghai Tower, Šanghaj, Čína

Výška: 632 metrů

Druhé místo patří čínské Shanghai Tower, která mimo jiné nabízí luxusní hotelové ubytování. Stavba trvala na místní poměry poměrně dlouho. Začala v prosinci 2008 a kompletní vnější prostory byly dokončeny až v létě 2015. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 561 metrů nad zemí můžeme vidět celé město z ptačí perspektivy. Na věži se nachází několik prvků, které se snaží minimalizovat její vliv na životní prostředí.

V roce 2013 ji dokonce mluvčí architektonické firmy Gensler označil jako nejekologičtější mrakodrap své doby. O zajištění venkovního osvětlení budovy se stará 270 generátorů elektrické energie založených na větrné energii, dalším z ekologických prvků je dvojvrstvá fasáda, která v zimě dobře izoluje a díky níž není ve věži v létě horko. Dešťová voda, která dopadne na vršek budovy, se dostává do podzemních nádrží, kde se připraví k použití v mrakodrapu.

Společnost Gensler, která Shanghai Tower navrhla, použila celou řadu nových ekologických prvků. Zdroj: Pavel L Photo and Video, Shutterstock

Makkah Clock Royal Tower, Mecca, Spojené arabské emiráty

Výška: 601 metrů

Třetí příčka patří Makkah Clock Royal Tower v Saudské Arábii, jejíž dominantou je věž s hodinami. Stavba komplexu začala v roce 2007 a skončila o pět let později. Pod věží leží další výškové budovy s hotely a apartmány. Autory díla jsou německá architektonická společnost SL Rasch a z Bejrútu pocházející společnost Dar Al-Handasah. Hodinová věž navíc září kilometry daleko: Na jejím vrcholku je umístěno 21000 lamp, které osvětlují okolí do vzdálenosti 30 kilometrů, a také zvukový systém sloužící k reprodukci modliteb a svolávání věřících. Mnozí architekti soudí, že jde o jeden z nejinovativnějších architektonických projektů 21. století.

Na stavbu ciferníku byly použity materiály 300x pevnější než ocel, které se využívají v kosmickém průmyslu. Zdroj: Osama Ahmed Mansour, Shutterstock

Jak je na tom Česko?

V České republice byla první výšková budova postavena v Ústí nad Labem ve třicátých letech minulého století a měla 43 metrů. Aktuálně je se svými 111 metry nejvyšší stavbou brněnský AZ Tower. Tato kráska z železobetonu se pyšní ocelovou nástavbou, na které vyniká její prolomená fasáda. Brzy by ji ale měl přerůst velkolepý projekt architektonického ateliéru Chybík + Krištof, který v nedávné době představil finální podobu mrakodrapu Ostrava Tower.

Nová ostravská budova s tvarem přesýpacích hodina má vyrůst v ulici 28. října v ostravské části Karolina a původně měla mít 235 metrů. Dle inženýrskogeologického posudku se ale pod stavbou nachází neogenní jíly, které způsobují nadlimitní výpočtové sedání stavby. Z těchto důvodů je statickým posudkem doporučeno realizovat objekt do výšky maximálně 175 metrů a s větší půdorysnou plochou.

Realizace objektu Ostrava Tower má začít v tomto roce a dokončení se plánuje na rok 2026 až 2027. Ostatně, výškový limit je zaklínadlo, které u nás už zhatilo nejednu architektonickou vizi. V poslední době například projekt developera Trigema miliardáře Marcela Sourala. Plánovaných 18 pater na pražském sídlišti Kamýk se tamním radním zdálo příliš. Trigema musela projekt přepracovat. 

I u nás myslíme ekologicky: AZ Tower jímá teplo i chlad z podzemí a pomocí zvláštních pilotů ho vede do budovy. Fotovoltaické panely na jižním průčelí jímají sluneční záření. Zdroj: ZRyzner, Shutterstock

Zdroje:

  • www.emporis.com
  • msstavby.cz
  • www.aztower.org
  • www.newstream.cz

Autor: Kateřina Slezáková
Foto: Shutterstock