Pro výstavbu rozhledny byl využit vysloužilý tubus větrné elektrárny. Rozhledna se nachází na páteřní turistické červeně značené trase, na takzvané Jiráskově cestě, která vede z Náchodska do Orlických hor. Zdroj: Tomáš Vlasák

Větrník z 90. let proměněn v rozhlednu. Z jejího vrcholu dohlédnete až do Polska

Rozhlednu na Šibeníku nechal postavit městys Nový Hrádek. Vznikla na kopci z tubusu větrníku, který zde stojí od devadesátých let. Vyhlídková plošina vytvořená z kovových roštů se tyčí 32 metrů nad zemí. Návštěvníci z ní mají rozhled na hřebeny Orlických hor i Krkonoš či na Polabskou nížinu.

Z historie větrné elektrárny

Necelý půl kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor se nachází v nadmořské výšce 655 metrů vrch Šibeník. Již od nepaměti býval kopec nad Novým Hrádkem místem neopakovatelných výhledů. O atraktivitě místa svědčí i návrh na výstavbu turistické chaty z roku 1939, k jejíž realizaci však nakonec nedošlo. V roce 1995 však byla na Šibeníku instalována čtveřice strojů typu EKOV E 400. Průměr každé věže v patě činil cca 2,6 metru a výška stožáru elektrárny 32,6 metrů. I když byl zkušební provoz větrného parku povolen do 30. září 1997, nikdy k němu pro vysokou hlučnost a závady nedošlo.

V roce 1991 zde společnost ALVYEN začala připravovat projekt na stavbu šesti větrných elektráren. V roce 2006 pak větrný park přešel do vlastnictví společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje. Původní stroje měly být následně nahrazeny moderními německými elektrárnami typu Enercon E 70 o instalovaném výkonu 2 MW. Samotný projekt sice prošel řízením EIA, které zkoumá vliv stavby na životní prostředí, nakonec se ale nerealizoval. Společnost ČEZ nakonec tři větrníky zbourala a jeden z nich (bez vrtule) i s pozemky parku a objektem trafostanice prodala Novému Hrádku.

Nevyužitá větrná elektrárna byla na Šibeníku postavena v roce 1995. Soukromé zařízení ale nebylo nikdy zprovozněno. Fotografie zachycuje průběh demontáže. Zdroj: archiv Nový Hrádek

Pandemie stavbu rozhledny zdržela

V roce 2014 byla městysem vyhlášena (v rámci projektu o Cenu Petra Parléře) veřejná architektonická soutěž, kam se přihlásilo 21 návrhů. Jako vítězný byl zvolen návrh architekta Pavla Suchého z pražské společnosti ABM architekti. Přeměna byla zahrnuta do projektu Euroregionu Glacensis „Česko-polská Hřebenovka – východní část“ a navazuje na výstavbu rozhledny na Velké Deštné, ve Vysoké Srbské, Olešnici v Orlických horách a mnoha dalších v Polsku. 

Kromě úpravy tubusu na rozhlednu bylo předmětem zakázky také vybudování infocentra z bývalé trafostanice a blízkého parkoviště. Většinu nákladů pokryla evropská dotace nadnárodního sdružení obcí tohoto Euroregionu.

Vyhlídková plošina rozhledny se nachází 32 metrů nad zemí a lidé se na ni dostanou po točitém schodišti kolem tubusu. O její výjimečnosti svědčí i fakt, že byla jako první rozhledna z přestavěné větrné elektrárny zapsána do České knihy rekordů. Zdroj: Zdeněk Drašnar, starosta městyse

Přes určité komplikace, mezi něž patřilo například shánění vhodného dodavatele, došlo 22. prosince 2020 k slavnostnímu otevření nové rozhledny. Výhled z vyhlídkového ochozu je kruhový. Schodiště je přístupné jednak ze země a jednak mostem z informačního centra. Rozhledna byla z kompozičních důvodů prodloužena o technický nástavec s předpokladem obvyklého telekomunikačního využití. Dne 20. května bylo poté otevřeno i místní infocentrum.

Z rozhledny dohlédnete na  Krkonoše,  Kunětickou horu, Hradec Králové, Českomoravskou vrchovinu, Železné hory, část Orlických hor a při dobré viditelnosti i na Ještěd. Rozhledna je přístupná bezplatně od východu do západu slunce. Nový Hrádek a okolí nabízí také řadu dalších turistických lákadel, jako například nedaleké poutní místo Rokole nebo zámek v Novém Městě nad Metují. Poblíž se nachází také kostel sv. Petra a Pavla nebo zřícenina hradu Frymburk. Turistický ruch by měla povzbudit i cyklostezka dokončená v říjnu z Dlouhého k polské hranici, kde městys pořídil 800 metrů nové asfaltové cesty namísto té polní.

Kromě pohledu z vyhlídkové plošiny mohou návštěvníci využít i služby turistického infocentra, které vzniklo z bývalé trafostanice. Nacházejí se zde například červená křesla ze 70. let minulého století. Foto: Tomáš Vlasák

Fotogalerie

Autor: Mgr. Kateřina Saidl
Foto: Václav Novák, Tomáš Vlasák, Roman Grym, Petr Lemfeld, Zdeněk Drašnar