Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Mramor

Název města Carrara ve mně okamžitě vyvolá vzpomínku. Vzpomínku bílou, svítivou a krásnou. Mramor. V technické terminologii se pod tímto názvem slučují všechny leštitelné vápence a dolomity. Podle svého vzniku se dělí na mramory sedimentální a přeměněné, oba však mají mořský prapůvod.

Mramory mohou mít nejrůznější strukturu a barevnost, kterou způsobují různé minerály rozptýlené v mikritové hmotě. Čistě bílá ložiska - Carrara, v Makedonii ve městě Prilepy, na ostrově Thassos v Řecku, v Alabamě, Coloradu, Bavorsku, Korutanech v Rakousku a v Číně u Pekingu. Barevné mramory se těží dodnes v Irsku a ve Švédsku - zelená ložiska se nacházejí také v Indii, Číně, Guatemale, Finsku a Řecku. Růžový mramor se nachází v Norsku, Portugalsku. Šedý např. v Turecku, na Kubě, Polsku, Německu. Černý mramor s bílými žilkami ve Španělsku. Barevná škála je vskutku rozmanitá. Mě však zajímá ten bílý, ten nejlepší, z něhož tvořil již v roce 1505 Michelangelo.

Socha Davida od Michelangela (foto: Lukiyanova Natalia frenta, shutterstock)

Před třemi lety jsme jeli s kamenickým svazem do Carrary na Marmotec – největší a nejznámější veletrh mramoru, který se koná každé dva roky. Byl to zážitek, vidět například jak si automat oskenuje antickou sochu a pak ji dle této předlohy vyřeže, je pro sochaře velice smutná podívaná. Nezapomenutelnou podívanou nám poskytli italští kameníci, kteří nám nabídli exkurzi do lomu nad Carrarou. Silničkou plnou serpentin jsme stoupali vzhůru do hor. Bílá místa nahoře však nebyly sněhové plotny, ale zbytky sutě po těžbě. Najednou jsme vyjeli ze zatáčky a před námi se tyčila oslnivě bílá stěna. Byla obrovská, tvořilo ji několik titánských schodů, vysokých šest až devět metrů. Povrchový lom. Mramor se zde těží v blocích vážících několik tun, přeprava dolů – nyní velké tahače – dříve dřevěné saně tažené volským spřežením.

Velkolepá podívaná nás však čekala uvnitř hory, kam nás vezl terénní vůz přibližně kilometr. Protože mramor se těží i hlubinně. Tam se však nezdá oslnivě bílý, ale vlhkost mu dává jemně našedlou barvu. Odtěžená hornina uvnitř skály tvoří obrovský dóm, ve kterém se otočí i hodně velký náklaďák, který odváží natěžené obří kvádry. Technika odlamování je velice zajímavá. Dodnes nevím, zda si z nás dělali Italové legraci, nebo je to fakt, že v těžbě jim pomáhají cvičené krysy. Ve stěně se nejprve ve výšce odlámáním vytvoří lavice. Suť napadaná dolů posléze slouží jako lože, kam se kvádr mramoru skácí. Suť tlumí náraz. Z vrchu lavice se vyvrtá vertikální otvor asi osmi centimetrového průměru. U paty budoucího kvádru se vyvrtají stejné horizontální otvory, které určí další rozměr kvádru. Oba vyvrtané otvory se musí protnout. No a nyní přijdou na řadu krysí pomocníci, kteří protáhnou provaz, jenž dostane ocelové lano s diamantovými zuby (pilu) tam, kde bude řezat. Elektromotor potom velkou rychlostí lano táhne a tím odřízne kvádr mramoru.

Mramorový lom, Carrara, Itálie (foto: Massimo Santi, shutterstock)

Nu a z těchto mramorových bloků se řežou obkladové desky, dlažba a další výrobky které známe ze stavitelství.

To na sochařskou tvorbu je práce fajnovější. Sochař, dříve i nyní, si vyhlédnutý kvádr dřevěnými klíny odlomil. Jak? Do přírodních otvorů, nebo uměle vyhloubených se zatloukly dřevěné klíny, které se bohatě smáčely vodou. Dřevo nabobtnalo a blok se odtrhl. Sochař si již v lomu „nahodil“ tvar sochy – to jsou ty zbytky suti po hrubém opracování, které na první pohled vypadají jako sněhové plotny. Nářadí starověkého a nynějšího sochaře se moc nezměnilo, spousta umělců v okolí lomu tvoří bez pomoci současné techniky.

Přesto že se Carrara stala největším obchodním centrem, kam se sváží mramor z celého světa a obchoduje se tu s ním, ten carrarský je jedinečný.

Související články

Zdroje: toskanskoitalie.cz, Kámen od horniny k soše (J. Soukal a spol.)
Autor: Jana Hlináková
Foto: shutterstock.com