Replika mlýna, kterou najdete na návrší nad stanicí ČD, se stala srdcem obce Borovnice.
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Nad Borovnicí klape funkční větrný mlýn. Stavěli jej studenti středních škol

Borovnický spolek Větrák úspěšně dotáhl do konce své šestnáctileté úsilí. Unikátní stavba větrného mlýna německého typu v Borovnici na Trutnovsku je již dokončená. Už kdysi zde, i když ne na úplně stejném místě, větrný mlýn stál, ale nic z něj nezůstalo. Stavbu se podařilo realizovat inovativním postupem: většinu činností provedli učitelé a žáci okolních středních škol. Při stavbě se vycházelo z plánů ze 60. let.

Větrné mlýny patřily v minulosti k neodmyslitelnému koloritu této oblasti. V Borovnici jich stávalo celkem pět. Do 20. století se však zachoval jediný větrný mlýn německého typu v Čechách. Větrák postavil v roce 1846 Augustin Čeřovský. Tehdy se obec ještě jmenovala Velká Borovnice (Gross Borowitz).

Na počátku 20. století byl mlýn prodán Augustinu Hackelovi, jehož rodina zde začala provozovat mlynářskou činnost. Mlynář ale musel v roce 1946 odejít do Spolkové republiky Německa. Až do roku 1968 stál již nepoužívaný mlýn na svém místě a byl několikrát opraven. Stavba kvůli nepřízni počasí i mladým vandalům rychle podléhala zkáze. V roce 1968 byl i přes velký odpor mlýn rozebrán a převezen do Hostinného. Odtud se stěhoval do Vrchlabí, a nakonec ještě do Kouřimi.

Replika větrného mlýna, u nějž se podle potřeby natáčelo ve směru větru celé tělo, vyrostla asi dva kilometry od původního místa, kde mlýn původně stával. Součástí prohlídky bude i ukázka mletí.

Spolupráce 4 krajských středních škol

V roce 2004 založil Jiří Chvojka sdružení Větrák Borovnice, které si dalo za cíl borovnický větrný mlýn obnovit. Později nechal vypracovat vstupní projekt a v roce 2011 obec Borovnice na nejvyšším místě ve vesnici postavila parkoviště. Kvůli chybějícím penězům se ale celý projekt brzy zastavil. Průlom nastal v roce 2017, když krajská radní Martina Berdychová přišla s nápadem do projektu zapojit učně středních škol.

Samotná výstavba započala na jaře 2018, kdy mladí tesaři na kopec Třešňovka instalovali 11 tun vážící základové trámoví z dubového dřeva s pětimetrovým čepem, na němž se větrný mlýn otáčí. Dřevěná stavba má půdorys o rozměrech 5,6 x 5,3 metrů. Jedna strana je širší o schodiště a místnost pro obsluhu mlýna. Na výšku má mlýn 11,2 metrů a je poháněn vrtulí o průměru téměř 16 metrů. Dne 27. června 2020 byla výstavba slavnostně dokončena.

Dřevo na stavbu mlýna pokáceli žáci České lesnické akademie v Trutnově, materiálu se následně ujali tesaři z jaroměřské Střední školy řemeslné a dále truhláři z Nové Paky, kteří zajistili výplně okenních a dveřních otvorů. Dokumentaci a propagaci si vzali na starost žáci cestovního ruchu ze Dvora Králové nad Labem.

Z větrného mlýna se stala nová turistická atrakce Královéhradeckého kraje. Unikátnost realizace spočívala hlavně ve spolupráci mladých tesařů se sekernickou firmy Franty Mikyšky.

Spolek s obcí usilovaly o stavbu více než 16 let

Celkové náklady na výstavbu větrného mlýna přesáhly částku 3 miliony korun. Klíčovou dotaci ve výši 1,5 milionu poskytl Královéhradecký kraj. Borovnici přišla stavba na 1,4 milionu. Další prostředky poté vygenerovala veřejná sbírka, kterou obec vypsala. Prostředky ze sbírky šly hlavně šindelovou střechu.

Rekonstrukce byla náročná i vlivem otáčivé konstrukce mlýna. Točení zde zajišťují tři trámy, jež zároveň nesou celou konstrukci mlýna na základovém dubovém kříži. Větrný mlýn je plně funkční. Borovnický větrák je zároveň rozhlednou, která nabízí výhledy do nedalekého okolí stavby. Ve druhém patře cca osm metrů nad zemí se otevírá výhled na Krkonoše a také část Orlických hor.

Související články

Autor: Kateřina Slezáková
Foto: archiv obce Borovnice