Foto: Pecold, Shutterstock
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Ostravský Petřín aneb Krásy hornické architektury

Kdo by neznal petřínskou rozhlednu v Praze, věrnou kopii pařížské Eiffelovy věže, jen pětkrát nižší, tedy 60 metrů vysokou? Představte si, že by vznikla podobná i v Ostravě, a to v místě plném oslňující hornické architektury, tedy na kopci zvaném Landek.

Inspiraci pro tento text jsme čerpali v novém románu básníka, spisovatele a architekta Petra Čichoně. Ten zasadil děj svého příběhu právě do romantických prostor ostravského vrchu Landek. Nachází se zde množství vzácných historických objektů, z nichž bohužel mnohé chátrají. Autorovu myšlenku jsme si dovolili rozvést v tomto textu.

Zatímco na pražském vrchu Petřín stojí od roku 1891 rozhledna ze železa a nýtů (324 m n. m.), k níž vede pozemní lanová dráha, na Landeckém vrchu (280 m n. m.) se nachází rozhledna od roku 1998. Je mnohem nižší a ze dřeva a šroubů. Kdo ji chce vidět a pohledem z ní spatřit úžasné panoráma moravskoslezské metropole i Beskyd, musí k ní dojít pěšky z Landeckého parku.

Foto: M-SUR, Shutterstock

Současný Landek

Vejdeme-li vstupní branou do našeho největšího hornického muzea u obce Petřkovice na soutoku řek Odry a Ostravice, spatříme těžní věž Dolu Anselm (Eduard Urx) s přilehlými budovami z režných cihel, dokládající průmyslovou architekturu let 1890 až 1915. Nachází se v nich kromě jiných historických exponátů i řetízková šatna a expozice báňského záchranářství či pověstná havířská restaurace Harenda U Barborky, patronky havířů. Nedílnou součástí rozsáhlého areálu jsou původní důlní stroje, důlní vlak sloužící k dopravě horníků, který nyní vozí na povrchu zejména děti. Hlavní je však možnost fárání pod zem, do 250 metrů dlouhých chodeb, kde se dříve těžilo černé uhlí. Ještě dnes jsou k vidění uhelné sloje přímo na povrchu zemském.

Foto: Pecold, Shutterstock

Dostáváme se k místu, kde žili naši předkové a to již před třiadvaceti tisíci lety. Ti už tehdy topili a svítili černým kamením – uhlím. Z místa pravěkého sídliště lovců mamutů vychází naučná stezka, kde se dozvíte všechny zdejší zajímavosti včetně informací o lokalitě slovanského hradiště a nálezu sošky Petřkovické, chcete-li Landecké Venuše. Takže nejen Věstonice mají svoji "krásku", i Landek se pyšní tou svou.

Budoucnost?

To a ještě více můžete vychutnat při zdejší návštěvě, na kterou jeden den nestačí. Představte si, že by se našly prostředky k dalšímu zvelebení celého areálu. Máme tím na mysli rekonstrukci zbývajících zdejších budov, úpravu cest a vzácné zeleně, postavení repliky tehdejšího strážního hradu v sousedství zmíněné rozhledny a k dokreslení podoby pražského Petřína i postavení lanové dráhy vedoucí na vrcholek Landeku, do národní to přírodní památky, čítající rozlohu 85,53 hektarů.

Ještě nezapadla ani myšlenka postavit osobní kabinovou lanovku z Dolní oblasti Vítkovic, přes centrum Ostravy (Nová Karolina, Černá louka, Slezskoostravský hrad, halda Ema, Zoologická zahrada, Landek). V čase hornické Ostravy jezdily nad hlavami obyvatel důlní vozíky s uhlím. Už teď je jasné, že lanovka s lidmi by značně zvýšila a zlepšila pohled na třetí, již bez uhlí se vyvíjející město v republice.

Fotogalerie

Související články

Autor: Zdeněk Svoboda 1)
Foto: archiv autora, Shutterstock

1) redakčně upravila Helena Široká