Realizace elektrického podlahového vytápění v praxi

Výhody, které skýtá podlahové vytápění, jsou většině současných stavebníků známy. Mnozí si však stále nejsou jisti, jaký konkrétní typ tohoto topného systému zvolit. Naše reportáž z objektu, v němž byl mimo jiné instalován podlahový elektrický topný okruh, proto přináší praktické informace, které mohou pomoci v rozhodování všem těm, kdo jsou zatím „na vážkách“.

O novostavbě nízkoenergetického rodinného domu na Královéhradecku jsme nedávno psali v souvislosti s aplikací tepelněizolačního vylévaného polystyrenu, kterým byly opatřeny podlahy v obou patrech. Nyní navážeme popisem další části podlahového souvrství, a sice vytápěním, které bylo uloženo přímo na izolační vrstvu. Majitelé domu zvolili s ohledem na energetickou úspornost stavby a po poradě s architektem jako hlavní zdroj tepelné energie elektřinu. Celý systém pak byl realizován za použití jednožilových topných kabelů Fenix. Ty lze aplikovat i v tvarově rozmanitých či komplikovaných prostorech například s výklenky.

Téma: Podlahové vytápění

Postup prací

Dvoupatrový objekt o užitné ploše 125 metrů čtverečních, určený k bydlení mladé rodiny, bude tedy kompletně vytápěn elektřinou. Mechanicky vysoce odolné elektrické kabely typu PSV s ochranným opletením a lineárním příkonem 10 W/m byly ve všech místnostech rozvinuty do tvaru meandru na metalizovanou reflexní fólii. Tato fólie slouží v některých případech jako separační zábrana proti zatečení litého betonu do izolační vrstvy, potažmo proti vzniku tepelných mostů.

Fixace elektrokabeláže k podkladu v podobě polystyrenové vrstvy ThermoWhite probíhala za použití plastových příchytek (spotřeba cca pět kusů na každý položený metr). Vynechány byly pouze prostory, kde budou v budoucnu uloženy zařizovací předměty či nábytek, jež by neumožňovaly volné proudění vzduchu. Dodejme, že při montáži bylo dbáno na to, aby se topné kabely nedotýkaly ani nekřížily a jejich vzájemná vzdálenost činila minimálně 30 milimetrů. Při pokládce nesmělo být kvůli riziku poškození kabelů použito ani zvýšeného tahu. Nakonec bylo provedeno měření odporu a izolačního stavu topného okruhu.

Topné okruhy jsou v tomto i dalších podobných případech opatřeny dvěma připojovacími vodiči (studenými konci) o délce pět metrů, které usnadňují uzavření topného obvodu. Kabely jsou napájeny přes proudový chránič, který je doporučováno pořídit pro každý topný celek. Po obvodu jednotlivých místností – v prostoru dilatační mezery mezi podlahovým souvrstvím a svislými konstrukcemi domu – nechybí samozřejmě ani izolační pásek (v tomto případě polyetylenový), jehož instalace proběhla již dříve, ještě před vylitím izolační vrstvy. Následně byly topné rozvody zality anhydritovou mazaninou a opět bylo provedeno měření odporu topného okruhu (jeho výsledek se musí shodovat s měřením před litím betonu s maximální odchylkou 10 procent). Celá instalace topných rozvodů zabrala jen několik hodin.

Rodinný dům s elektrickým vytápěním, fotovoltaickou elektrárnou a bateriovým úložištěm se staví v Omicích u Brna

Po ukončení testovacího provozu své administrativní budovy v Jeseníku, realizované ve standardu nZEB a podrobně sledované po dobu dvou let týmem pracovníků UCEEB (Univerzitní…

Zprovoznění topného systému

Výsledkem popsaného postupu a zalití kabelů do vrstvy tepelně vodivého materiálu (anhydritové mazaniny) je takzvané poloakumulační vytápění. Dimenzováno bylo podle tepelné ztráty objektu (instalovaný příkon musí odpovídat jejímu vypočtenému 1,2 až 1,4násobku). Do chodu může být elektrické podlahové vytápění uvedeno nejdříve po 28 dnech, tedy po úplném vyzrání anhydritové podlahy. Pak je nutné zprovoznit vytápění do takzvaného režimu prvního zátopu, tedy realizovat postupný náběh teploty podlahy. První den se nastavuje teplota shodná s aktuální teplotou v místnosti a následující dny se postupně zvyšuje, až dosáhne 28 °C. Tuto teplotu je zapotřebí následně udržovat po tři dny, načež dochází k jejímu snižování o 5 °C denně až do doby, kdy dosáhne své počáteční hodnoty. Poté je možno uvést podlahové vytápění do běžného provozu.

Výhodou tohoto elektrického podlahového vytápění pomocí kabelového okruhu je jeho pořizovací cena a snadná montáž, které se mohou ujmout i kutilové svépomocí. Je-li navíc kabeláž uložena v dostatečně silné vrstvě mazaniny, která akumuluje teplo a pozvolna ho předává do interiéru, jako je tomu i v případě této referenční stavby v Hradci Králové, je poměrně úsporný také provoz systému.

Jak na realizaci podlahy s podlahovým vytápěním

Kdo si hraje, nezlobí. Spokojení rodiče jsou, když jsou spokojené jejich děti. A děti jsou spokojené, když mohou válet sudy po podlaze nebo si hrát s autíčkem i míčem, který se…

Regulace

Řízení topného systému probíhá za pomoci termostatu a podlahové sondy umístěné v blízkosti povrchu podlahy v instalační trubce. Ta snímá jak teplotu vzduchu, tak teplotu podlahy, již lze pak dle uvážení a potřeb uživatelů nastavovat variabilně, maximálně však na hodnotu 27 °C v dlouhodobě obývaných místnostech a 35 °C v krátkodobě obývaných prostorech s dlažbou. Systém reaguje na pokyny uživatele svižně, změnu teploty lze ve srovnání s teplovodními podlahovými okruhy pocítit rychle. Výhodná je rovněž menší velikost kabeláže, výška podlahy se instalací topného okruhu zvyšuje maximálně o několik centimetrů, a jde proto o vhodné řešení i do starších objektů, v nichž z jakéhokoli důvodu nelze měnit výšku podlah.

Fotogalerie