Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Recenze lokální rekuperační jednotky DL 50

Mít doma čerstvý vzduch je nezbytné. Větráním však do místnosti vniká v zimě chlad a v létě teplo, takže nás to svádí k zavírání oken a pobývání v nezdravém prostředí. Řešení představuje domovní rekuperace, která je ale nákladná a náročná na zabudování. To ale neplatí o lokální rekuperační jednotce DL 50.

Koncem minulého roku se nám v redakci naskytla možnost testování „pozoruhodné novinky” v podobě lokální rekuperační jednotky. Tato jednotka malého výkonu – s nastavitelným objemem větraného vzduchu od 15 do 55 m3/hod – má být unikátní v tom, že se snadno instaluje na jedno místo, nepotřebuje žádné protikusy, nepotřebuje vzduchotechnické rozvody a dosahuje účinnosti rekuperace až 90 %. Nyní, po více jak půl roce provozu, můžeme zhodnotit reálný přínos a posoudit, zda-li se nejedná pouze o marketingové sdělení.

Hlavním součástí rekuperační jednotky je protiproudý výměník tepla, neboli rekuperátor, ve kterém se předává teplo z odvětrávaného vzduchu do čerstvého vzduchu nasávaného z venčí. Tím převážná část tepla, nebo zimy v parných letních dnech, zůstává i při výměně vzduchu v místnosti.

Součásti balení

Rekuperační zařízení nám přišlo úhledně zabalené do dvou krabic. V první z nich se nacházela vlastní rekuperační jednotka spolu s interiérovým krytem a ovládacím panelem. Ve druhé krabici byl instalační tubus spolu s venkovní krycí jednotkou. Vše dorazilo nepoškozené.

Instalace

Propagační materiály hovořily o snadné instalaci, takže jsme se do instalace pustili sami ve dvou lidech. Nejprve bylo potřeba do obvodového zdiva probourat otvor o průřezu 32 × 32 cm. Na vnitřní stranu zdi jsme si tedy s využitím pravítka a křížového laseru nakreslili příslušný čtverec a jeden jeho roh následně za pomoci dvou opřených úhelníků kolmo provrtali dlouhým vrtákem skrz obvodové zdivo. Následně jsme si tentýž čtverec přenesli i na vnější stranu zdiva a po kontrolním přeměření, zda-li vše sedí, se pustili do probourávání. Zaměření otvoru spolu s načtením postupu montáže nám nezabralo více než hodinu.

Vybourání otvoru pro montážní tubus se ukázalo z celé instalace nejvíce pracné. Nejprve bylo nutné rozbrušovačkou opatrně naříznout vnější a vnitřní omítku a následně se za pomoci sbíjecího kladiva, kladiva a majzlíku opatrně probourat skrz. Vlastní probourávání trvalo asi 2,5 hodiny, přičemž nejnáročnějším se ukázalo finální osekávání hran tak, aby do otvoru instalační tubus hezky zapadl a zároveň okolo nevznikly velké mezery, které by bylo nutné dodatečně vyzdívat nebo zapěňovat montážní pěnou. V pokoji vzniklo přibližně stejně nepořádku a prachu jako při výměně okna, takže dalších několik hodin zabralo uklízení. Následně, po zapěnění drobných mezer mezi instalačním tubusem a zdivem, jsme se rozhodli, že pěnu necháme vytvrdnout a instalaci provedeme až následující den.

Připojování jednotky do elektrické sítě jsme měli značně usnadněno tím, že v místě probouraného otvoru vedl elektrický kabel k nepoužívanému venkovnímu světlu, s jehož využitím jsme počítali už při výběru místa pro instalaci. Elektroinstalace nám tedy zabrala asi 15 minut. Při zabudovávání nového vypínače, vysekávání drážek do omítky, instalaci nového kabelu, následnému zaomítání a finální úpravě je potřeba počítat s provedením tohoto kroku současně s vysekáváním otvoru a vyhradit si navíc dalších několik hodin.

Po připojení rekuperační jednotky do sítě a zakrytování vnější a vnitřní části se po stisku vypínače vše ihned rozběhlo.

Verdikt: Vlastní instalace nepřesáhla ve dvou lidech více jak 8 hodin. Dalších několik hodin jsme ušetřili výrazně zjednodušenou elektroinstalací a odložením finálních začišťovacích úprav až na dobu, kdy se bude malovat. Můžeme tedy potvrdit, že instalace jednotky je snadná a nezabere příliš času. Nutno ale upozornit, že některé práce spojené s instalací jednotky mohou být pro laika obtížně proveditelné nebo nebezpečné, a proto doporučujeme svěřit montáž odborníkovi.

Parametry jednotky

Účinnost

První, co nás zajímalo, byla účinnost rekuperace. V době instalace jednotky panovala venku teplota 5 °C, přičemž při vnitřní teplotě 21 °C ukazoval teploměr vzduchu vstupujícího do místnosti z rekuperace 19 °C. V době největších mrazů, kdy bylo venku podle teploměru –8 °C, ukazovaly vnitřní teploty 21 °C resp. 18,5 °C. Obě měření probíhala při provozu jednotky na stupeň 1. Při měření v prvním případě vychází dosažená účinnost na 87 ± 7 % ve druhém případě, kdy bylo venku –8 °C, dokonce 92 ± 4 %. Poměrně velký interval vypočtené účinnosti je dán přesností použitých teploměrů, které ukazovaly s rozlišením ± 0,5 °C. Zdánlivě vyšší účinnost v období mrazů si vysvětlujeme tím, že výpočty nekalkulují s vlhkostí vzduchu a v ní obsaženém teple. Přitom vodní pára z vlhčího vnitřního vzduchu odevzdává energii také, obzvláště pak latentní teplo v případě kondenzace. Výrobcem uvedenou hodnotu 90 % považujeme za věrohodnou.

Hluk

Námi zkoušená verze disponuje ručním skokovým přepínání větracích režimů v úrovních 15/30/45/55 m3/hod, přičemž výrobce udává hlučnost ve vzdálenosti 3 m rozmezí 13–39 dB. Hluk jsme exaktně neměřili. Pocitově není jednotka při běhu na 1. úrovni slyšet, na druhou úroveň je přirovnatelná k hlučnějšímu větráčku od PC, třetí a nejvyšší úroveň jsou už dle našeho gusta hlučnější, ale pořád nepřehluší ani první stupeň digestoře nad sporákem. A to je podstatné, protože stupně 3 a 4 používáme pouze při vaření viz níže.

Spotřeba

Spotřebu jsme měřili wattmetrem z hobymarketu. Odpovídá udávaným 3,5/9,0/17,0/25,0 W v závislosti na zvoleném režimu větrání. Při provozu na nejnižší režim nespotřebovala jednotka více než 0,1 kWh/den, což činí za měsíc necelé 3 kWh.

Verdikt: Námi naměřené parametry odpovídají výrobcem udávaným hodnotám. Překvapila nás vysoká účinnost a malá spotřeba. Při provozu na rychlostní režimy 3 a 4 je ale nutno počítat s nárůstem hlučnosti a při požadavku na ticho instalovat raději více jednotek.

Zkušenosti z provozu

Jednotku máme nainstalovanou v obýváku s kuchyňským koutem o celkové ploše zhruba 60 m2. Trvale běží režim 1 s výměnou vzduchu na úrovni 15 m3/hod. V okamžiku, kdy ve dvou lidech dorazíme z práce, se začne zvyšovat objem CO2 ve vzduchu z výchozí hodnoty na úrovni 450 ppm.

Při sezení u počítače nebo televize, čtení knihy či konzumování pokrmů se postupně během několika hodin zvyšuje hodnota CO2 ve vzduchu až na úroveň 1000 ppm, na které se s rekuperací na úrovni 1 drží klidně celý den. Bez zapnuté rekuperace lehce vyskočí až na 1200 ppm, kdy začne náš CO2 metr akusticky pípáním upozorňovat na vysokou hladinu CO2. Pokud výstrahu ignorujeme, vystoupá přes 1300 ppm a šel by nejspíš ještě na vyšší hodnoty.

V případě návštěvy a více lidech v místnosti přepínáme na druhou úroveň (30 m3/hod). Zde máme měření pouze se zapnutou rekuperací, kdy při 4 lidech od zhruba 18.00 do 01.00 hod, nepřekročila úroveň CO2 v místnosti 1600 ppm. Bez zapnuté rekuperace měření neproběhlo, výpočtově by však hodnota CO2 vyšplhala až na 2800 ppm.

Nejzajímavějším poznatkem z měření je však prudký nárůst CO2 v případě vaření na plynovém sporáku. I při zapnuté digestoři a nízkém počátečním stavu CO2 vylétne obsah CO2 ve vzduchu, pokud zapomeneme přepnout rekuperační jednotku na maximální úroveň 4, během několika desítek minut na úroveň nad 1200 ppm. Takže při vaření na plynu je potřeba intenzivně větrat!

Jednotka u nás běží od svého zapojení téměř nepřetržitě a stará se o čerstvý vzduch v místnosti. V zimním období, kdy jsme chtěli maximálně využít šetřícího efektu rekuperace, jsme v době nepřítomnosti v místnosti přepínali jednotku na maximální výkon, čímž bylo dosaženo rychlého vyvětrání. Nyní v létě běží standardně na nejnižší výkonový stupeň. Při vaření dle potřeby výkon přidáme nebo otevřeme okno.

Závěr

Při ceně kompletu, včetně čtvercového tubusu pro zabudování do zdi, na úrovni zhruba 22 000 Kč vč. DPH poskytuje lokální rekuperační jednotka DL 50 zajímavé řešení použitelné i v budovách, kde nebylo s rekuperací při výstavbě počítáno. Instalování několika jednotek v novostavbách (obývák, ložnice, dětský pokoj) lze brát jako alternativu k centrální rekuperační jednotce, zde je nutné již ale propočítávat.

Za největší výhodu rekuperační jednotky DL 50 považujeme fakt, že při rozumných nákladech dokáže zabezpečit už na „neslyšitelný” nejpomalejší režim čerstvý, zdravotně nezávadný vzduch v obývacích místnostech a ložnicích. Není potřeba se zabývat průběžným větráním, a pokud někdo z rodiny kvůli tepelné pohodě zavře okno, neprojeví se to ihned na prudkém nárůstu CO2 ve vzduchu. Nezanedbatelná není ani úspora nákladů na vytápění, která podle druhu paliva a režimu provozu může činit několik tisíc/jednotka/rok.

Výhody

  • za běžných okolností vždy čerstvý vzduch v místnosti
  • úspora nákladů na vytápění
  • dobrý poměr cena/výkon
  • snadná a rychlá instalace
  • nízká spotřeba
  • vzhled a kvalita zpracování

Nevýhody

  • hlučnější při intenzivnějším větrání
  • občas, především při vaření, limitace výkonem 55 m3/hod
Autor: RNDr. Jiří Hejhálek
Foto: Jiří Hejhálek