Topíme dřevem a akumulujeme energii

Březen, za kamna vlezem… Duben, ještě tam budem… Odpolední teploty sice v posledních dnech šplhají do nečekaných výšin, ale noci a zejména rána jsou doposud velmi chladné, až mrazivé. I proto je debata na téma vytápění stále aktuální. V článku vysvětlujeme, proč je současným nejvýhodnějším zdrojem tepla biomasa – konkrétně dřevo – a jaké výhody přináší svým uživatelům akumulační krbové vložky či kamna.

Nejen v souvislosti s narůstajícími cenami elektrické energie a plynu je vytápění dřevem bezkonkurenčně nejlevnějším způsobem vytápění rodinných domů a bytů. Přepočítáme-li cenu palivového dřeva z hlediska výhřevnosti, jde o nejefektivnější zdroj i v dlouhodobém časovém měřítku. Velká výhoda dřeva také spočívá v tom, že jak jeho dostupnost, tak cena jsou jen minimálně závislé na aktuální mezinárodní politické či ekonomické situaci. Lze jej navíc naskladnit předem a odběratel ho může nakoupit i v době, kdy je nejvíce finančně dostupné. Příkladem za všechny byla kůrovcová kalamita, kdy bylo dřeva všeobecně nadbytek a jeho cena prudce klesala. Kdo mohl, udělal si tehdy zásoby.

Něco navíc:

    Alternativou pro ty, kteří bojují s nedostatkem krytého skladovacího prostoru, je takzvaný systém PackFix. Jde o balení polen do sítě, v níž je dřevo uchováváno tak, že může dále schnout. Balík, obvykle o objemu jednoho kubického metru dřeva, je upevněn k paletě, díky čemuž je snadné jej přepravit a následně uložit na místo určení. Dřevo je takto možné i dlouhodobě uskladnit.

Není přitom zapotřebí se obávat ani nedostatku dřeva na trhu. V Česku se sice ročně spálí cirka pět milionů metrů krychlových palivového dříví, avšak jde o pouhých asi patnáct procent celkového množství vytěženého českého dřeva. Vytápění biomasou je navíc ekologické – je to obnovitelný zdroj a současné krby, kamna a kotle jsou vybaveny moderními technologiemi, které umožňují vysoce efektivní spalování.

Podmínky efektivního spalování

To vše samozřejmě platí za předpokladu napojení krbu či kamen do plně funkčního a čistého komína a pouze je-li do komory přiváděn dostatek vzduchu. V neposlední řadě je pak potřeba vkládat do topeniště pouze palivo správné vlhkosti (do dvaceti procent), to znamená dostatečně vysušené. V opačném případě je podstatná část tepla uvolněného ze spalovaného dříví využívána k odpařování vody obsažené ve dřevě, což se negativně projeví na celkové výhřevnosti.

Hodnota výhřevnosti, tedy množství tepla, které lze získat spálením daného dřeva o jednotkové hmotnosti, se však odvíjí také od tvrdosti materiálu, přičemž platí, že čím větší fyzikální hustota a hmotnost, tím lepší výhřevnost. Ze zkušenosti plyne, že nejvíce tepla dodá do interiéru topeniště naplněné bukovým, dubovým, akátovým či habrovým dřívím, zatímco z dřevin, které se nacházejí na chvostu tabulky výhřevnosti, jmenujme například topol, smrk, jedli či olši.

Jak účinně topit

Také při zatápění a v průběhu procesu vytápění je potřeba být obezřetný. Nechceme, aby nám teplo unikalo komínem. Je potřeba zabránit jak příliš rychlému, tak příliš pomalému hoření, a zamezit mimo jiné nárůstu popelnatosti, jež značí zvýšený podíl nevyužitého paliva.

Účelem je učinit proces spalování co nejefektivnější. Nejlepší je nechat oheň při zatápění rozhořet (při otevřené komínové klapce i přívodu vzduchu na maximum – ideálně z exteriéru nebo z neobývané místnosti), ale následně komínový tah omezit klapkou, pokud jí krb disponuje. Klapka zpomalí průtok vzduchu na vstupu do kamen i odtok spalin komínem ven a s tím i otopný výkon. Tomuto režimu musí výrobce podřídit konstrukci kamen a uživatel by se měl vždy řídit jeho pokyny.

Svou roli hraje také množství vkládaného paliva, jehož adekvátní objem doporučí výrobce kamen, a směr, kterým dřevo v topeništi zapalujeme. „Uživatelé by krb či kamna měli rozpalovat dřevěnými třískami nebo ekologickými podpalovači. Doporučuji se vyhýbat těm chemickým, které nepříjemně zapáchají, a navíc hodně kouří,“ dodává Petr Banasinski, jednatel společnosti Hoxter.

Akumulace jako úspora energie

Základem účinného vytápění je však samozřejmě konstrukce kamen, přičemž mezi velmi efektivní alternativy se řadí akumulační krby a kamna, které umožňují komfortní vytápění s dlouhými intervaly mezi jednotlivými přikládáními. Horké spaliny proudí z topeniště do přiléhající akumulační masy, která pojme velké množství vyrobené tepelné energie, kterou následně pozvolna uvolňuje do pláště krbu či kamen a dále interiéru. Ve vnitřním prostředí bytu či domu je tak udržováno stabilní klima a přiměřená vlhkost vzduchu. Nedochází k nežádoucímu přetápění či teplotním výkyvům.

Někteří výrobci pak umožňují doplnit klasickou krbovou vložku nástavbou v podobě takzvaných akumulačních prstenců tvořených materiály s dobrou tepelnou kapacitou (jako je magnetit Fe3O4), jež zvyšují akumulační účinnost původního topeniště. Jde o jednoduché a efektivní řešení, kdy jsou horké spaliny ještě před tím, než uniknou komínem ven, prohnány spirálou prstenců, do nichž odevzdávají část své tepelné energie.

Designový solitér

Krb či kamna jsou nejen zařízeními, které mnohdy dovedou vytopit celý dům, ale rovněž estetickým doplňkem. Zájem o akumulační topidla přitom neustále roste. „Nárůst počtu zakázek zaznamenáváme každý rok. Lidé ale na rozdíl od předchozích let, kdy byl krb především designovým doplňkem domácnosti, vyhledávají rovněž funkčnost. Proto roste poptávka po akumulačních krbech, které nepřetápějí obytnou místnost, uchovávají teplo a hřejí ještě několik dalších hodin po vyhasnutí,“ dodává Petr Banasinski.

K zachování zdravého vnitřního prostředí však nezapomínejte ani na správné větrání, které by mělo být prováděno pokud možno intenzivně (ideálně průvanem) a pravidelně cca každé dvě až tři hodiny. Okna však otevírejte jen na krátkou dobu, aby nedošlo k nadměrnému zchlazení povrchů podlahy, stěn a nábytku v interiéru.

Novějším řešením je automatické větrání s rekuperací tepla, kdy z místnosti odcházející vnitřní vydýchaný vzduch předává své teplo přicházejícímu vzduchu zvenčí. K tomu dodejme, že větrací automatika by ideálně měla spustit větrání vždy, když obsah CO2, který lidé (i jiní živočichové) vydechují, docílí úrovně nad 700 ppm a více. Při úrovni 1200 ppm CO2 a více je už nutné větrat velmi intenzívně.

Následující program pro Vás určí nutnou intenzitu větrání v místnosti o Vámi zadaném objemu (v m2), ve kterém až tři osoby o známé hmotnosti vykonávají různé pohybové činnosti (čtení vaření ap.)

Zdroje:

  • https://www.drevomorava.cz/inpage/vse-o-palivovem-drivi/
  • www.hoxter.cz
Autor: Bc. Helena Široká
Foto: archiv HOXTER a.s.