Nový zámek je významnou empírovou stavbou Česka. Po architektonické stránce bývá srovnáván s poněkud prostším pražským letohrádkem Kinských v Petřínských sadech. Zdroj: Archiv, www.zamekkostelecno.cz

Třešňový zámek převzali Kinští v žalostném stavu. Proměnili ho v kulturní centrum 21. století

Kinští patří k nejrozvětvenějším a nejvýznamnějším českým aristokratickým rodům. Vydejte se s námi na jejich empírové sídlo v Kostelci nad Orlicí. Místní zámek byl za komunistů znárodněn a rodině v restitucích předán v dezolátním stavu. Kinští se ale rozhodli do něj navrátit život a to se také povedlo. Dnes jde o kulturní a společenské centrum, kam se sjíždějí návštěvníci z celé republiky…

Kořeny rodu Wchynských (od 17. století již Kinských) sahají až do 13. století. Do našich dějin se zapsali zvláště jako mecenáši věd, umění a důležitých národních institucí. V Česku dnes žijí potomci kostelecké a chlumecké větve. Potomci Václava Norberta z chlumecké větve, od roku 1961 s příjmením Kinský-dal-Borgo, vlastní Karlovu Korunu a hrad Kost. Potomci Radslava jsou majiteli zámku ve Žďáru nad Sázavou. Kostelecká větev rodu má v majetku místní empírový zámek, který počátkem 90. let přebírala v žalostném stavu. V letech 1996–2008 prošel exteriér a interiér budovy rozsáhlou rekonstrukcí a dnes vás při troše štěstí provede jeho stálou expozicí sám František Kinský.

Císařský sloh v Čechách

Empír označuje sloh období klasicismu, který se k nám rozšířil z Francie začátkem 19. století, za vlády Napoleona Bonaparte. Umělci byli v té době již unaveni baculatě zdobným barokem a cítili potřebu odlišit se od všeho, co bylo vrcholem módy a vkusu. Architektura se tak od ozdobného slohu rokoka vrátila ke strohému klasicismu. Budovy se stavěly přísně souměrné a převládaly přímé geometrické tvary s jednobarevnými a střídmě zdobenými průčelími. Tímto stylem se inspiroval i architekt Kinských Jindřich Koch, podle jehož plánů byl v roce 1833 (již v pozdně klasicistním stylu) postaven Nový zámek. V českých zemích se v empíru stavěly rovněž kostely (například kostel sv. Kříže na Příkopě v Praze) a veřejné budovy (dům u Hybernů, později přestavěný na celnici).

Zámek převzali jako ruinu

Rod pánů Kinských sídlil v Kostelci nejprve ve Starém zámku, v prosté barokní budově nedaleko dnešního centra města. Kolem roku 1830 nechal hrabě Josef Kinský postavit empírový Nový zámek s rozsáhlým anglickým parkem. Kromě rodiny a služebnictva tu často pobývali také další příbuzní. V Kostelci se narodila i Žofie Chotková, později manželka Františka Ferdinanda d’Este. Po únorovém převratu v roce 1948 byl zámek zestátněn a sloužil jako místo, kde působil Výzkumný ústav pro chov prasat. Jeho působení předcházelo několik zemědělských institucí a pod odbornou správou zůstal pouze přilehlý park. Opuštěný a chátrající objekt převzalo v roce 1979 Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích, které se pustilo do prvních záchranných prací.

Zámek převzal v roce 1992 hrabě Josef Kinský. Bylo mu v té době již přes 80 let a málokdo věřil tomu, že se mu podaří složitou rekonstrukci dokončit. Foto: Archiv, www.zamekkostelecno.cz

Povinnost vůči dědictví po předcích zvítězila

V 1992 byl majetek včetně kosteleckého zámku navrácen Josefu Kinskému. Stav budovy byl žalostný –⁠ objekt měl porušenou statiku a „řádila“ v něm dřevomorka. Po vybudování ekonomické báze se Josef pustil do rozsáhlé dvanáctileté rekonstrukce rodného domu. Všechny vydělané a uspořené prostředky do poslední koruny investoval do nekonečných oprav.

V roce 2003 převedl veškerý restituovaný majetek včetně starostí o rekonstrukci sídla Františku Kinskému, a to se slovy: „Synu, věz, že oprava zámku je ekonomickou sebevraždou, protože žádná z investovaných korun se Ti nikdy nevrátí.“  V té době byly zásadní opravy budovy v natolik pokročilé fázi, že se František a architekt Hendrych mohli zaměřit na výsledný vzhled exteriéru i interiéru objektu. První, čemu se po dokončení fasády věnovali, byla její barva. Jak vyplývá z dříve prezentovaných fotografií: objekt byl natřen tmavě okrovou barvou, které se v době začátku 19. století říkalo Schönbrunner Gelb.

Všichni majitelé zámků si v té době přáli mít dům natřený stejnou barvou jako císařský zámek ve Vídni. František a architekt Hendrych se rozhodli zvolit původní Kochovu barvu, kterou byla světle žlutá. Foto: Archiv, www.zamekkostelecno.cz

Mobiliář je vesměs původní

V prvním patře se dnes nachází stálá expozice s názvem Život v biedermeieru. Veškerý mobiliář, který se zde nachází, byl po etapách restaurován a postupně navrácen do domu, do něhož kdysi patřil. Precizní restaurátorská práce je vidět na každém předmětu, především na nábytku ve stylu biedermeier, inspirovaném francouzským empírem.

Mobiliář působí nadčasově a už v té době byl nesmírně funkční. Kinští tu měli dokonce jako první v Českém království koupelny s tekoucí teplou a studenou vodou. Většina zdejšího nábytku je vyrobena z českého třešňového dřeva, a proto se můžeme setkat s pojmenováním Třešňový zámek. Dalším unikátem jsou stropy vymalované tzv. iluzivní malbou (tj. dílo vytvářející dojem třírozměrného objektu nebo prostoru), která byla ve druhé polovině 19. století vysoce módní záležitostí. Druhé nadzemní podlaží patří Galerii Kinský, kde se ve třinácti pokojích pořádají pravidelné výstavy. V suterénu je část prostoru pronajata městu Kostelec nad Orlicí, které si zde zřídilo muzeum. Součástí prohlídkové trasy je i Zrcadlový sál, který slouží díky své skvělé akustice koncertům různých hudebních žánrů a také jako místo pro svatební obřady.

Zdejší knihovna s regály plnými až do stropu se může pochlubit velkým množstvím knih o vojenské historii i unikátem – sbírkou časopisů Illustrated London News. Foto: Archiv, www.zamekkostelecno.cz
Zdroje:

www.zamekkostelecno.cz
www.hkregion.cz
www.historickaslechta.cz
radiozurnal.rozhlas.cz
Příběhy české šlechty. Praha a Litomyšl,: [s.n.], 1995, 2001, 2002

Ottův slovník naučný – svazek 8, str. 590 – heslo Empire

Autor: Kateřina Slezáková
Foto: www.zamekkostelecno.cz