Od 17. až 18. století se hlavně pod tlakem protipožární prevence staví především zděné komíny. Foto: Klimek Pavol, Shutterstock

Vyznáte se v komínech?

Už jste slyšeli pojmy sopouch nebo půdice? Víte, jaký komín je v Česku nejvyšší? Máte přehled o tom, jak by měla probíhat správná údržba komínů a jak často? To vše a mnohem více se dočtete v následujícím článku.

Komín je obvykle svislá stavba (nebo část stavby či konstrukce), sloužící pro odvod spalin z topeniště. Hlavními prvky moderního komínu jsou zpravidla komínový plášť a komínová vložka. Dutina uvnitř se nazývá průduch. Zaústění do komínu v místě spotřebiče je sopouch. Na komín se napojují kamna, pece, krby nebo kotle. U nich komín funguje nejen jako zařízení zajišťující odvod spalin, ale vytváří i podtlak důležitý pro přirozené přivádění čerstvého vzduchu do topeniště. Tato tlaková diference, (rozdíl tlaků) mezi vnějším prostředím a vnitřním prostředím v komínovém průduchu, se označuje pojmem komínový tah.

Od kouřového otvoru až po vícevrstvé komínové systémy

Za první předstupeň komína lze považovat kouřový otvor ve střeše nebo u střechy, často s vlastní stříškou. Nejstarším zařízením sloužícím k odvodu kouře ven z domu byl tzv. dymník odvádějící kouř do podkrovního prostoru. Tradiční komíny se začaly objevovat během 15. století. Už tenkrát sahaly až nad samotnou střechu a odváděly tak kouř zcela mimo dům. První komíny byly dřevěné či hlinitodřevěné. V průběhu 17. a 18. století se hlavně pod tlakem protipožární prevence přecházelo na komíny zděné, a tedy nehořlavé. Jejich průduchy už byly svedeny až k zemi, kde se vymetaly. Ve starších stavbách byly běžné komíny jednovrstvé (bez komínové vložky). Dnes se běžně používají složitější vícevrstvé komínové systémy.

Základní části komínu

  • kouřovod – část spalinové cesty mezi spotřebičem komínem; může mít čtvercový, obdélníkový či kruhový průřez je většinou plechu
  • komínový plášť nebo komínové těleso – vnější vrstva komínu (rodinných domků zjm. cihel malty)
  • půdice – dno spalinové cesty, ze kterého se odebírají pevné části spalin
  • vybírací otvor – zřizuje se nejnižší části komína (zpravidla ve sklepě apod.) slouží vybírání popílku sazí půdice
  • sopouch – otvor komíně, kam se připojuje kouřovod
  • vymetací otvor – zřizuje se na půdách, jestliže nelze vymetat komín lávky na střeše
  • komínová hlava – poslední část komínu nad střechou
  • komínová stříška – kryje komínovou hlavu
  • kontrolní otvor – otvor, který se zavádí, pokud je kompletní čištění komínu ze střechy nemožné, tj. pokud je komín příliš vysoký nebo pokud se vyhýbá stavební konstrukci (v tom případě se umístí pod ohyb)

Výběr komína nepodceňujte!

Technické požadavky na komíny ovlivňuje řada faktorů vycházejících z paliva, výkonu a typu spotřebiče apod. Při výběru se proto obraťte na odborníka, který problematice rozumí a zná příslušnou legislativu. Společně s ním se jistě doberete správné volby pro váš rodinný dům, a to nejen z pohledu bezpečnosti. Různých komínových systémů je totiž na trhu mnoho a pro laika není snadné se v nabídce dobře zorientovat. Na vás bude často rozhodnutí, zda-li chcete komín klasický keramický, nebo nerezový. Budete také muset rozhodnout, zda chcete komín s větrací šachtou, či nikoliv, vybrat doplňkové příslušenství...

Nejvyšší komín na světě měří 420 metrů a nachází se v uhelné elektrárně Ekibastuz GRES-2 v Kazachstánu. Foto: Olga Gordeeva, Shutterstock

Nerezový nebo zděný?

Komíny mají jasný úkol: nasávat z topeniště spaliny a druhým koncem je odvádět ven z objektu. Uvedený jev vzniká na základě rozdílu mezi hmotnostmi sloupce lehčího teplého vzduchu uvnitř komínu a těžšího studeného vně. Z tohoto hlediska je kromě teploty spalin důležitá i výška komína.

Aby komín spolehlivě fungoval, musí mít dále vhodnou konstrukci, velikost, průměr a být umístění na správném místě. Komíny lze mít zděné, tedy klasické. Varianty z cihel vypalovaných při vysoké teplotě (tzv. keramické komíny) jsou vhodné pro všechny domy. Druhý typ představují komíny prefabrikované, které se prodávají jako konečné výrobky a na stavbě se již jen montují. Často se tyto komínové nerezové systémy používají při renovaci, výměně těch starých, poškozených. Mají moderní design, nerez, sluší především novějším stavbám.

Pokud komínový průduch již existuje, ale neodpovídá normám či požadavkům uživatelů, může být řešením jeho rekonstrukce. Komíny se dají vyfrézovat, vyvložkovat či vyfrézovat a vyvložkovat zároveň. Obojí proto, že po vyfrézování se sice zvětší průduch komína, z důvodu ztenčení cihelné vyzdívky se však často stane, že tato již neplní funkci spalinové cesty sama o sobě a je nutné přidat vložku. Následné kvalitní vložkování pomocí vyhovujících a bezpečných materiálů zajistí dobrý tah při jakémkoliv druhu paliva, odolnost vůči nasákavosti a vlhkosti, čisté ovzduší bez kouřového zápachu spalin v domě a také bezpečné připojení moderního spotřebiče.

Myslete na pravidelné kontroly

Co dělat, aby komín dobře fungoval? U krbů na dřevo je nutné spalovat kvalitní palivo za odpovídající teploty. Uvědomte si, že dřevo musí být suché, nikoliv mokré. Jinak dochází k usazování dehtu, který se může následně vznítit a způsobit popraskání, ba dokonce výbuch komína. Při teplotě ve spalovací komoře pod 200 °C neprobíhá rozklad dřeva neboli pyrolýza, toto nedokonalé spalování má za následek tvorbu sazí.

Platná legislativa ukládá povinnost nechat provést jednou ročně kontrolu komína odborníkem, čištění lze realizovat i svépomocí. Zprávu o revizní kontrole komína vystavuje profesionál, tedy kominík.

Pár tipů na závěr

Ani pravidelně kontrolované spalinové cesty nejsou ještě stoprocentní zárukou, že v domě nikdy nedojde k neštěstí. Vždy totiž záleží především na tom, zda se majitelé chovají zodpovědně a zda umí předvídat hrozící rizika. Například za slunných dní může slunce ohřát komín nad střechou na vysokou teplotu, což brání stoupání spalin při roztápění a může vést až k zablokování spalinové cesty. Komín pak nezačne táhnout a spaliny putují do místnosti. U kotlů ohřívajících teplou vodu se tak i mimo topnou sezonu mohou objevit otravy oxidem uhelnatým, což mnohé laiky překvapí. Je dobré tak mít v pořádku spalinový termostat, který měří teplotu spalin a v případě, že nastane zpětný tok spalin z komína, odstaví kotel z provozu. Odtah spalin je ale v létě vždycky slabší.

Zároveň odborníci doporučují nechat si zkontrolovat komín a kouřovod s předstihem a v klidu před topnou sezonou. Kontrola by měla probíhat, jak již bylo zmíněno, jednou ročně. Vzpomenout si až na podzim, to znamená čekat několik týdnů na kominíka.

Několik zajímavostí o komínech

  • Nejvyšší komín na světě se nachází ve městě Ekibastuz v Kazachstánu a měří 420 metrů. Nejvyšší komín Evropě najdeme ve Slovinsku jako součást tepelné elektrárny Trboylje je vysoký 360 metrů. V České republice musíme za největšími komíny do elektráren Chvaletice a Prunéřov (oba 300 m), případně do elektrárny Mělník – Horní Počáply (270 m).
  • Výška komínové hlavy (nadstřešní část komína) je definována státní normou. Platí, že komín do dvou metrů od hřebene střechy musí přesahovat tečnu vedenou hřebenem střechy minimálně 650 mm.
  • Při připojování spotřebičů vyšší teplotou spalin je důležité dilatačně oddělit kovový kouřovod od keramického hrdla sopouchu tak, aby spoj těsnil, avšak aby zároveň eliminoval rozdílnou roztažnost materiálů při změnách teploty. Toho lze docílit napojovacími adaptéry.
  • Milovníci lezení na komíny si říkají komínáři. Mají vlastní sdružení, pravidla specifický slovník.

Zdroje:

[1] www.wikipedia.org

[2] Ing. Waltr Sodomka: Komínový tah – podstata, význam a měření,tzb-info.cz

[3] Komíny a komínové systémy, www.heluz.cz

[4] How Your Chimney Really Works,www.csia.org

Autor: Mgr. Zuzana Fajfrová
Foto: viz popisky