Atmosféra ve škole Bauhaus byla unikátní, přicházely tu k životu ty nejpokrokovější myšlenky. Škola se postupně musela přestěhovat do Desavy a Berlína. Skončila s nástupem nacismu. Zdroj: Leonid Mylnikov, Shutterstock

Bauhaus: škola, která ovlivnila Baťu i světovou architekturu

Bauhaus patří mezi nejvýznamnější školy výtvarného umění, designu a architektury moderní doby. I přesto, že neměla dlouhého trvání, byla skutečným hybatelem umění a architektury své doby a dodnes inspiruje nové tvůrce. Tato škola, v níž působila řada výrazných osobností z různých oborů, byla založena před více než sto lety ve východoněmeckém Výmaru.

Pojem Bauhaus se dostal do povědomí nejen jako jméno avantgardní německé školy, ale především jako název uměleckého směru inspirovaného funkcionalismem. Bauhaus jako škola výtvarného umění vznikla v Německu v roce 1919 z původní uměleckoprůmyslové školy. Jednalo se o jednu z nejvýznamnějších škol umění, designu a architektury moderní doby. Mottem školy bylo „forma následuje funkci“ za cíl si kladla naučit studenty pracovat za součinnosti všech uměleckých a umělecko-řemeslných oborů. Už v roce 1933 byla ale škola z ideologických důvodů zrušena. Pro svůj pokrokový a levicový charakter byla několik měsíců po nástupu nacistů k moci obviněna z „bolševické rozvratné činnosti“.  Její myšlenky ale přetrvaly dál, a to například ve způsobu výuky, který převzala řada univerzit.  Výukou Bauhausu se inspirovalo třeba učiliště pro průmyslové výtvarníky, které v roce 1939 ve Zlíně vzniklo díky firmě Baťa.  Podle pravidel Bauhasu také začal tvořit a učit český designér a grafik Ladislav Sutnar.

Tvůrčí liberálnost a pokrokovost

Škola měla obnovit „jednotu umění pod vedením architektury a obnovit těsný vztah umění k řemeslu“. Prostředí Bauhausu proslulo především tvůrčí liberálností a pokrokovostí. Na škole se vzdělávali studenti ze zahraničí, dokonce i řada žen. Vedle architektury se zde vyučovala práce s kovem, textilem, fotografie, typografie nebo scénografie. Každý student Bauhausu se tak musel naučit nějakému řemeslu. Cílem bylo vychovat výtvarníky s perfektní znalostí výrobního procesu a materiálu. Důležitou součástí studia byl také společenský život. Cílem bylo propojovat všechny žáky na škole, proto se často pořádaly různé společenské akce.

Ve škole byli vychováváni výtvarníci, kteří se soustředili na tvorbu užitných předmětů. Hlavním smyslem byl tzv. vorkurz, tedy práce v dílnách. Navržený komplex objektů — učebny, koleje, dílny či domy mistrů — je zapsán na seznamu památek UNESCO. Zdroj: Claudio Divizia, Shutterstock

Produktový design

Nedílnou součástí Bauhausu byl i produktový design. Začaly se tu taktéž vyrábět prototypy pro průmysl. Studenti se tedy věnovali i mechanické reprodukci. Cílem bylo navrhovat výrobky, jež budou jednoduše reprodukovatelné. Měly často geometrickou formu. Jmenovat lze například slavného designéra Marcela Breuera a jeho proslulý nábytek z kovových trubek, který najdeme na chodbách budovy Bauhausu v Desavě.

Do dějin vstoupilo kupříkladu křeslo navržené Marcelem Breuerem jako "Vasilij-Chair". Zdroj: bissig, Shutterstock

Škola výjimečných osobností

Škola byla velmi otevřená k novým poznatkům, které s každým individuálním vyučujícím absorbovala do svého plánu. Zakladatelem Bauhausu byl Walter Gropius, který shromáždil vynikající umělce, a podle jehož návrhu vznikla v Desavě nová budova školy, jež dodnes fascinuje milovníky architektury. Zajímal ho dům jako celek – od barvy omítky až po kliky u dveří. Významnými pedagogy této školy byli například Walter Gropius, Hannes Meyer, Ludwig Mies van der Rohe či umělci, jako byl Vasilij Kandinskij, Lyonel Feininger a Paul Klee.

Budova školy byla navržena jako tzv. Gesamtkunstwerk, tedy komplexní dílo, kde všechny elementy navzájem fungují tak, aby společně vytvořily perfektní výsledek. Veškeré vybavení navrhli studenti školy. Zdroj: Cinematographer, Shutterstock

Bauhaus pronikl do celého světa

Styl a myšlení Bauhausu inspiroval i mnohé české umělce a architekty tehdejší doby. Z českých zástupců lze jmenovat významného teoretika umění a výtvarníka Karla Teigeho, který na škole přednášel. Vliv Bauhausu je možné v tuzemsku pozorovat také na stavbách architektů Jaromíra Krejcara nebo Bohuslava Fuchse. Mezi přibližně 25 studentů na Bauhausu pocházejících z Československa patřil také Václav Zralý, k jehož dochovaným realizacím patří například husitská zvonička v rodných Pnětlukách.

Významným představitelem Bauhasu je například Ludwig Mies van de Rohe, autor slavné Vily Tugendhat v Brně. Zdroj: jn.koste,Shutterstock

Stavby podle principů Bauhausu je možné nalézt také v Japonsku nebo v izraelském Tel Avivu, kde vznikl celý komplex domů (tzv. Bílé Město), který je zapsán na seznamu UNESCO. Ve 30. letech jej vystavěli židovští architekti, kteří přišli z Německa, před hrozbou nacismu. Stavby v tomto stylu se nacházejí i v Číně.

Fotogalerie

Autor: Mgr. Kateřina Saidl
Foto: Shutterstock