Češi a dešťovka: Využíváme potenciál vody, která nám padá z nebe?
Dešťová voda je pokladem, který má obrovský potenciál. Jak s tímto darem přírody nakládáme v České republice? Využíváme jej naplno, nebo ho necháváme zbytečně mizet v kanalizaci?
Zvuk kapek deště není jen příjemnou kulisou k odpočinku, ale i připomínkou toho, jak cenný dar nám příroda dává. Zachytávání a využívání dešťové vody nabízí mnoho výhod: zpomaluje odtok srážek, šetří pitnou vodu a ulevuje přetížené kanalizaci. V době, kdy Česko čelí častějším extrémům počasí, jako jsou sucha a přívalové deště [1] a na trhu panuje nejistota kolem cen energie, může být sbírání „dešťovky“ skvělým krokem k lepší a udržitelnější budoucnosti. Tak proč nezačít už teď využívat déšť více a přestat plýtvat tím, co je pro život nepostradatelné?
Dešťovka aneb dar z nebe
Pitná voda trvale zdražuje [2], přesto ji stále a často používáme na činnosti, jako je splachování záchodu nebo zalévání zahrady, což není dlouhodobě udržitelné. Jednoduchým a efektivním řešením jak šetřit pitnou vodu a zároveň přispět k ochraně přírody je sběr a využití dešťové vody – ať už na zalévání zahrady, napuštění bazénu, praní prádla nebo splachování toalety. Využívání dešťovky je ekologické a především hospodárné, protože se tím výrazně sníží výdaje. Dešťová voda je navíc přirozeně měkká a téměř bez minerálů, což ji činí ideální volbou pro řadu domácích využití. Na rozdíl od pramenité vody, která by měla být základem pitného režimu, dešťovka neobsahuje esenciální minerály, ale její vlastnosti z ní dělají skvělý ekologický zdroj pro běžné domácí potřeby. Podle výzkumů dokáže srážková voda pokrýt až polovinu denní spotřeby vody domácnosti [3, 4]. A to už stojí za zvážení, nemyslíte? Jsou však některé činnosti, na které dešťovka vhodná není (mytí nádobí, osobní hygiena nebo vaření), a to ani po přečištění či dezinfekci [5].
Do čeho a jak vodu sbírat?
Možností sběru dešťové vody je celá řada. Nejjednodušším způsobem je využít okapy, které ji svedou přímo tam, kam potřebujete. Nejčastěji se používají plastové sudy – jsou lehké, cenově dostupné a odolné vůči korozi. Pro ty, kdo hledají modernější variantu, mohou být skvělou volbou bezúdržbové barely z pozinku nebo nerezu. Pokud potřebujete pojmout větší množství vody, ideální jsou repasované plastové kontejnery v kovovém rámu. Stačí jen napojit okap a začít šetřit vodu jednoduše a efektivně. Tyto kubíkové kontejnery by měly být nadzvednuté, aby se pod vypouštěcí ventil vešla konev, a měly by být řádně zakryté, aby se zabránilo kontaminaci a snížil odpar vody [5]. Pokud plánujete dešťovou vodu využívat nejen na zalévání, ale i k dalším účelům, je důležité zajistit, aby zůstala čistá. Skvělou volbou jsou v takovém případě podzemní nádrže s filtračním systémem, za které si sice připlatíte, ale umožňují využití dešťovky po celý rok.
Jak na tom jsme v Česku?
Podle výzkumů Týmu IEEP, který ve spolupráci se STEM prováděl v letech 2017, 2020 a 2023 reprezentativní šetření, zachytává a využívá dešťovou vodu různými způsoby přibližně 90 % českých domácností žijících v rodinných domech a vilách. Hlavním uváděným důvodem k zachytávání dešťové vody bývá finanční úspora.
Většina domácností v České republice, zhruba tři čtvrtiny, si při sběru dešťové vody vystačí pouze se sudy nebo nadzemními nádržemi. Podzemní nádrže, které nabízejí širší možnosti využití, má zatím jen 17 % domácností (dle údajů z roku 2023). Ve srovnání se zeměmi, jako jsou Německo nebo Nizozemsko, kde jsou tato čísla přibližně trojnásobně vyšší [6], má tedy Česká republika stále prostor pro zlepšení. Češi se do instalace retenčních nádrží nebo složitějších systémů často nepouštějí kvůli nedostatečné informovanosti a obavám z vysokých počátečních nákladů [7]. Se zavedením systémů na zachytávání dešťové vody v domácnostech vám může výrazně pomoci státní dotace „Dešťovka“, která pokryje část nákladů a usnadní tak celý proces.
Skrytý poklad v každé kapce
Využívání srážkové vody možná nepůsobí tak „zářivě“ jako fotovoltaika nebo větrná energie, ale její přínosy jsou nezpochybnitelné. Zachytávání vody na vlastním pozemku pomáhá nejen finančně, ale i ekologicky. Ulevuje podzemním zdrojům, zlepšuje schopnost krajiny zadržovat vodu a v městských oblastech snižuje efekt tzv. tepelných ostrovů, čímž ochlazuje okolí a vytváří příjemnější klima. Stojí tedy jistě za úvahu popřemýšlet, zda pitnou vodu alespoň částečně nenahradit vodou srážkovou. Nejenom u novostaveb, kde to vyžaduje legislativa.
Zdroje:
[1] MAČÍ, Josef: O počasí v Česku je jasno: Extrémní sucha, prudké povodně a loučení se sněhem. Seznam Zprávy
[2] HEJDUK, Adam: Pitná voda v Praze zdraží od roku 2025, roste tlak na úspory. iDNES.cz
[3] BLAŽEK, M: Dešťová voda: cesta k úspoře i nezávislosti. Stavebnictví3000.cz
[4] Počítáme s vodou. Do jaké míry může dešťová voda pokrýt spotřebu pitné vody v domácnosti? www.pocitamesvodou.cz
[5] KRAUS, Michal: Dešťová voda je zadarmo a své využití najde i v domácnosti. Jak na to? Zakra.cz
[6] Dešťová voda a zelené střechy. Stavebnictví3000.cz
[7] Dešťová voda: Jak ji využívají české domácnosti? Ekolist.cz
[8] SLAVÍKOVÁ, L., MACHÁČ, J., a kol.: Proč české domácnosti (ne)využívají srážkovou vodu? Výsledky reprezentativního šetření STEM a řízených rozhovorů v domácnostech.
