Pohled z kuchyně směrem k bazénu
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Dostatek světla, zeleně, čerstvého vzduchu i soukromí – to je Living Screen House

Název stavby, Living Screen House, odpovídá formě domu. Konstrukce obvodových stěn je nestálá, ať už v podobě posuvných příček, variabilně otevíratelných oken a dveří, nebo proměnlivé vertikální zahrady. Velká část fasády domu je tvořena sklem, které umožňuje výhledy ven do zahrady i opačným směrem. Přesto je zde zachován privátní prostor rodiny, která dům užívá. Zásluhu na tom má zelená stěna lemující pozemek. Majitelům vily poskytuje vlídné útočiště ukryté před pohledy kolemjdoucích a zároveň udržuje příjemné mikroklima.

Pětičlenná rodina, o níž je řeč, žije na předměstí australského Sydney poblíž světově proslulé, surfaři oblíbené pláže Bondi. Jak lokalita, tak architektura domu zrcadlí hlavní zájmy a životní styl svých obyvatel, kteří velkou část volného času tráví venku, a to především surfováním na pláži.

Autoři stavby z ateliéru CplusC, pod vedením Clintona Cola, se při navrhování tohoto domu inspirovali právě nedalekým pobřežím a jeho promenádami. Zároveň museli naplnit představy majitelů, kteří vyžadovali dům s ryze soukromými prostory oddělenými od těch, v nichž budou probíhat časté večírky spojené s návštěvami přátel. Důležitým požadavkem byla také maximalizace pasivních solárních zisků. Mimo jiné se autoři vypořádávali i s mnoha konstrukčními a technickými výzvami, kupříkladu s tvarem a velikostí úzkého podlouhlého pozemku v poměrně husté předměstské zástavbě. Odbornou i laickou veřejností oceňovaná stavba vznikla totiž na parcele, která byla dříve zastavěna starším objektem. Vybudovat zde nový dům s dostatkem denního světla při zachování soukromí stálo architekty dozajista mnoho přemýšlení. Zajímavostí přitom je, že bylo na novostavbu využito i velké množství recyklovaného demoličního materiálu a ponechána byla i původní pevná plocha u vstupu – betonová deska, jež nyní slouží jako prostor k parkování.

Stavba

Nosné příčky objektu jsou vyzděny z velkoformátových betonových bloků a jsou opatřeny obklady z cementovláknitých desek určených do exteriéru. Na obložení byly ale použity i dřevo či corten. Střecha je z plechové krytiny – slitiny hliníku a zinku. Instalována byla systémem klipsů, což znamená, že jednotlivé plechy byly opatřeny sponami, které do sebe vzájemně zapadají. Jejich tvar přitom umožňuje případné teplotní roztažení materiálu.

Okna

Designovým, leč praktickým prvkem jsou okna v patře. Ložnice jsou totiž prosvětleny takzvanými louvre skly. Jde o okna tvořená horizontálními skleněnými lamelami, které ve výsledku tvoří jakousi žaluzii. Jednotlivé lamely lze do rámů (či přímo do zdiva) uchytit sponami (chcete-li klipsy), díky kterým lze okno otevřít s maximálním ziskem světla i čerstvého vzduchu. V Austrálii jde o poměrně běžný typ otvorové výplně, v tropickém klimatu je to ideální řešení ventilace domu. V „našem” domě byl konkrétně aplikován produkt odolný vůči extrémním povětrnostním podmínkám včetně cyklonů, které se v této oblasti pravidelně vyskytují.

Výhoda těchto a jim podobných lamelových oken spočívá také v možnosti naklopit je kolmo ke směru slunečního záření, čímž je – pokud je povrch lamel opatřen vhodnou povrchovou úpravou – zabráněno případnému přehřívání interiéru, avšak při současném zisku velkého množství denního světla. Okno tak uživateli umožňuje volný výhled ven, ale chrání ho před oslněním. Nutno dodat, že při uzavření je okno téměř nerozeznatelné od klasického. Lamely totiž vytvoří souvislý hladký povrch. Jde o užitečnou vlastnost i z hlediska údržby.

Jídelní a obývací prostor jsou vizuálně propojené s bazénem

Vertikální zahrada a vstup

Dům je sice rozdělen na vnitřní a vnější či soukromou a společenskou část, přesto však tvoří kompaktní celek. Jeho vnější forma je tvořena FRP stěnou, jíž prorůstají zelené rostliny. Pod názvem FRP (z angl. fibre reinforced polymer – vláknový kompozit) se přitom skrývá materiál sestávající z vysoce pevnostního skelného vlákna a plastického pojiva. Je schopen nést i vysoké zatížení a vykazuje vysokou pevnost a tuhost při namáhání v tahu. V poměru k množství vlákna je v konstrukci velké množství pryskyřice (pojiva), které poskytuje konstrukci maximální odolnost vůči korozi i široké škále agresivních chemikálií.

Konstrukce vertikální zahrady jako jakýsi paraván účinným způsobem skrývá dům včetně jeho exteriérové části před pohledy z ulice a poskytuje uživatelům soukromí. Zároveň však propouští dostatek světla, zatímco zeleň podstatně zmírňuje negativní účinky tepelné složky záření. Mezi zahradou a domem vzniklo jakési nádvoří s výhledem na oblohu, které slouží k posezení, ale také třeba jako odkládací prostor pro sportovní náčiní. Z nádvoří vede efektní dlážděný chodník s osvětlením. Ústí u vstupu do domu, který je tvořen robustním otočným dveřním křídlem.

„Mediální“ místnost slouží ke sledování televize, poslechu hudby či jinému druhu relaxační činnosti

Kuchyň

Příchozí po vstupu do domu míjejí „mediální” místnost, která slouží převážně k relaxaci, i schodiště do patra a vstupují do kuchyně. Její návrh se přirozeně odvíjel od požadavků investorů, kteří se řadí mezi vášnivé amatérské kuchaře. Dožadovali se proto takové kuchařské dílny, v níž bude možné jak vařit, tak fotografovat perfektní pokrmy publikovatelné i na sociálních sítích. Designéři proto obzvláště pečlivě přistupovali k výběru umělého osvětlení a zajištění průniku ideálního množství slunečního svitu. Opatrně volili také paletu barev jednotlivých povrchů a výsledkem je neutrální, bílá kuchyňská linka s protilehlým ostrůvkem opatřeným deskou z bílého kalkatského mramoru a dřevem z australského eukalyptu. Využitelný je jako pracovní část kuchyně či jako snídaňový pult a doplněn je množstvím barových židlí, které umožňují interakci mezi kuchařem a ostatními členy domácnosti nebo případnými hosty. Pomyslnou tečkou v místnosti je dřevěné kanape s podstavcem z lehké oceli, obohacené o polštáře. Kuchyň je od ostatních obytných částí domu opticky oddělena třemi dřevěnými schody mířícími do jídelní části. Návrh kuchyňské části domu byl v roce 2017 oceněn „zlatem” v rámci soutěže Tida Architect Designed Kitchen.

Hlavní ložnice v patře je vybavena vlastní koupelnou

Společenské přízemí versus soukromí v patře

Na kuchyň – po sestoupení ze zmiňovaných schodů – navazuje jídelní a obývací prostor. Ty sousedí s venkovním bazénem, od něhož jsou odděleny pouze skleněnou stěnou. Propojení mezi vnitřkem a vnějškem domu je díky ní velmi těsné, až „důvěrné”. Výhled je oboustranný (osoba uvnitř může pozorovat plavce a naopak), avšak pro kolemjdoucí z ulice je pohled dovnitř zcela nedostupný.

Interiér volně přechází v zadní terasu sloužící především jako venkovní kuchyň s grilem a neformální jídelní prostor. Interakce mezi obyvateli v přízemí je proto nepřetržitá. Podařilo se vytvořit rodinný a společenský prostor, který je otevřený, ale přesto plný zákoutí. Naproti tomu horní patro slouží jako ryze soukromý prostor. Obsahuje čtyři ložnice, z nichž ta hlavní a největší zahrnuje i šatnu, vlastní koupelnu a terasu.

Konstrukce, která obklopuje dům, prorůstá rostlinstvem, které tak v průběhu roku proměňuje vnější vzhled domu. Obrázek ilustruje vstup do domu, kde vertikální zahrada napomáhá vytvořit přední dvůr

Materiály v interiéru

Interiérem domu prostupuje několik hlavních materiálů, z nichž zaujmou zejména dřevocementové desky. Použity byly na obklad stropů, stěn v interiéru, ale také na dveřích. Jde o kompozitní materiál kombinující nejlepší vlastnosti svých dvou hlavních složek. Obsahuje vysoce stlačenou směs eukalyptového dřeva, portlandského cementu, mineralizačních činidel a vody. Výsledkem je přírodní produkt s hladkým nehomogenním povrchem, který svým vzhledem připomíná beton, na rozdíl od něj je však snadno opracovatelný standardními nástroji na zpracování dřeva. Jak je patrné z jeho použití v Living Screen Housu, hodí se do interiérů i ven, aplikovatelný je však třeba také jako nábytek, podlahový materiál, ztracené bednění či městský mobiliář.

Zadní terasa slouží jako venkovní kuchyň s grilem a neformální jídelní prostor

Cedrové dřevo

Na zadní terase, stropech ložnic, u vstupu do domu či na zdi u schodiště jsou použity dřevěné obklady. Jde o západní červený cedr, který patří k nejkvalitnějším dřevinám na světě. Je houževnatý, lehký a rozměrově stabilní. Díky své nízké měrné hmotnosti a velkému podílu vzduchových dutinek je ve srovnání s jinými dostupnými měkkými dřevinami jedním z nejlepších tepelných izolantů. Díky svým vlastnostem se hodí i do exteriéru, kde odolává také extrémním povětrnostním podmínkám.

Technologické vybavení

Z technologií využitých v domě zmiňme fotovoltaický systém o výkonu 10 kWp a zásobník na dešťovou vodu o objemu 10 000 litrů. Dům je též vybaven „inteligentním” zařízením zahrnujícím plně programovatelné systémy Dali a Cbus. Klient si může vybrat ze široké škály nastavení osvětlení a zvuku či nastavit vlastní „scény”, které budou ovládány jediným dotykem. Jednotlivá příslušenství lze aktivovat i vzdáleně přes internet.

Pozn. red.: Technologie „chytrých” domů (dnes na trhu běžně dostupné) nabízejí podobných přednastavených scén stovky druhů. Reakce systému je závislá na senzorech a čidlech rozmístěných v domě, případně se odvíjí od přednastavení či aktuálních pokynů pocházejících přímo od uživatele. Automatické nastavení může obnášet například bezpečnostní opatření. Dojde-li k neoprávněnému vniknutí do objektu, senzory vyšlou signál centrálnímu serveru, který odešle příkaz a nastaví pohotovostní režim, který je případným zlodějem neovlivnitelný. Probíhat to může třeba tak, že se spustí veškerá možná zařízení v objektu – dojde tak kupříkladu k zatažení rolet, zapnutí velmi hlasité hudby, vypuštění bezpečnostní mlhy do místnosti, kde byl detekován pohyb, spuštění sirény, hlášení na pult centrální ochrany a zaslání SMS majiteli objektu. Inteligentní bydlení může zahrnovat také čidla monitorující případný únik plynu nebo požár. Chytrý systém pak ohlásí potenciálně nebezpečnou situaci nejen majiteli objektu, ale zároveň odemkne všechny dveře, vytočí hasiče a rozsvítí bezpečnostní LED osvětlení lemující únikovou cestu.

Jinou možností je také třeba scéna „na uvítanou”, která má za úkol vylepšit atmosféru a komfort příchozího ze zaměstnání. V okamžiku, kdy rezident odemyká dům pomocí elektronického klíče, dojde k automatickému sepnutí osvětlení v hale a kuchyni. Multimédia podbarví atmosféru za pomoci oblíbené hudby a teplota v domě je automaticky zvýšena o 2 °C. V kuchyni se spustí kávovar, u pracovního stolu se zapne zásuvka a počítač. Takové kombinace nastavení různých zařízení a spotřebičů v domácnosti může být podmíněno jak použitím elektronického klíče, tak jen obyčejným stiskem tlačítka na ovladači či aktivitou kolem pohybového senzoru.

Chodník vedoucí k hlavním dveřím domu

Redakce závěrem

Living Screen House zapadl i přes svou výjimečnost, až okázalost do místního předměstského prostředí, jež zahrnuje zejména dvoupodlažní objekty či nízkopodlažní apartmánové domy. Kolemjdoucí zaujme, avšak nevyčnívá natolik, aby opticky jakkoli narušoval danou městskou krajinu. Tvary a barvy rostlinstva prorůstajícího vnější ochrannou stěnou se v průběhu roku mění a obohacují ulici o stále nové pohledy. Odtud jeho název „živoucí obrazovka”.

Schodiště do prvního patra domu

Související články

Autor: Bc. Helena Široká
Foto: Murray Fredericks, Jem Cresswell a Michael Lassman