Cihelnu Hevlín II stavěla německá firma KELLER H.C.W. Provoz byl zahájen na jaře roku 2009 (foto Helena Hejhálková)

Exkurze do cihleny Hevlín II, jednoho z nejmodernějších závodů na výrobu cihel Heluz

Pozvánku k návštěvě cihelny Hevlín II jsme si nemohli nechat ujít nejen kvůli vyspělým technologickým linkám, kterými je vybavena. Lákala nás i samotná lokalita, hevlínské hliniště a možnost vidět výrobu cihel od navážky hlíny až po expedici na kamionech.

Nejdříve k obci Hevlín a cihelně v ní. Hevlín najdete v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. V obci ležící na levém břehu řeky Dyje žije přibližně 1 400 obyvatel a samotné hliniště se nachází severovýchodním směrem. A právě zde majitelé rodinné firmy HELUZ nechali vybudovat vedle staré cihelny novou. Nese název Hevlín II, stavěla ji německá firma KELLER H.C.W. a do provozu byla uvedena na jaře roku 2009. Jak jsme se dozvěděli, od výrobce dostal HELUZ pouze jednu recepturu. S dalšími si museli lidé v závodě poradit sami. A zvládli to výborně. Cihly HELUZ jsou špičkové kvality. Motto cihelny zní „Stále dobrý výpal“.

Když jsme cihelnou procházeli, dozvěděli jsme se i o další výrazné tuzemské stopě. V celém závodě naváží hlínu pouze jedna značka náklaďáku – česká TATRA. Ostatní konkurence to nedá, do jílu zapadne a už se z něj bez pomoci nevyhrabe.

Při těžbě hlíny se využívá též těžká technika. Pozornému oku neunikne ani nákladní automobil TATRA v pozadí. (foto HELUZ)

Výroba cihel v závodě je plně automatizovaná a využívá nejmodernější postupy. I tak překvapí, že v závodě pracují pouze čtyři lidé. Jeden hlídá, aby hlína z haldy putovala bez problémů na pásy. Další pracovník sedí ve velíně před obrazovkami a sleduje probíhající procesy. Třetího jsme zastihli u pece. No a čtvrtého jsme ani nezahlédli... Přitom výroba běží nepřetržitě – 24 hodin denně, pondělí až neděle. A u pece je pěkně teplo! Je to zkrátka práce pro chlapy. Ženy potom mají uplatnění v administrativě či v kantýně.

Výroba

V současné době se v Hevlínském závodě vyrábějí téměř všechny druhy cihel značky HELUZ, včetně té nejšpičkovější, cihly HELUZ FAMILY 50 2in1 broušená. Tato cihla dovolí stavět bez dodatečného zateplení a my si mohli v cihelně prohlédnout nejen její výrobu od navážky hlíny, drcení, homogenizaci směsi, přes tvarování hlíny, vysoušení, vypalování, chladnutí, až po paletizaci a balení. Seznámili jsme se také s tím, jak se nakonec plní polystyrénovými kuličkami, čímž ve výsledku získá takovou hodnotou tepelné izolace, která samotná umožňuje výstavbu pasivních a nulových domů.

Výroba cihel je v Hevlíně II plně automatické. Vpravo robot na plnění cihel polystyrenovými kuličkami. (foto HELUZ)

Kompletní systém zákazníkovi

Kromě výroby se denně v závodě nakládá v průměru 100 kamiónů výrobků této značky. Rekord je však přes 180 kamiónů denně, což je nepředstavitelný výkon. Palety musejí být naloženy velmi pozorně, neboť investorovi je najednou dovezen kompletní systém pro hrubou stavbu – cihly na obvodové zdivo, příčky, okenní překlady, zdivo na komíny, stropní systém. Zkrátka vše, co dle projektové dokumentace pro hrubou stavbu potřebuje. V cihelně byla k vidění nejen technologie ale i obrovská preciznost a čistota při výrobě.

V průměru se každý den expeduje 100 kamionů. (foto HELUZ)

Stručně o Mikulově

Vznik Mikulova se klade na počátek 12. století, kdy zde byla založena trhová osada, jež se v roce 1279 dočkala povýšení na městečko a v roce 1410 na město. Na místě románského a později gotického hradu vznikl v 17. století zámek. Mikulov byl od konce 13. do konce 16. století v držení Lichtenštejnů, poté patřil až do 19. století Ditrichštejnům, kteří vlastnili zámek a velkostatek až do roku 1945, kdy také zámek vyhořel. V zámku se odehrály dvě významné události. V prosinci 1805 zde byly dojednány předběžné podmínky míru mezi Francií a Rakouskem (bitva u Slavkova). A 61 let poté, po porážce rakouských vojsk v bitvě u Sadové (15 km severozápadně od Hradce Králové), tu 26. července 1866 podepsali příměří mezi Rakouskem a Pruskem, tzv. Mikulovské příměří.

Významnou dominantou nad městem Mikulov je přírodní rezervace Svatý kopeček. Rezervací se stala v roce 1946, má rozlohu 37,2 ha a slouží k ochraně bradla z jurských vápenců nad Mikulovem. Svatý kopeček je jeden z kopců Pavlovských vrchů o výšce 363 m nad mořem. V případě, že se rozhodnete do tohoto kraje zavítat, určitě si rezervujte více dnů. Míst k navštívení je mnohem více. S ubytováním si nedělejte starosti, v městě je dostatek ubytovacích kapacit. Mimo jiné můžete ze zámku vidět v dáli nejvyšší komín, který patří cihelně HELUZ.

Fotogalerie

Autor: Mgr. Helena Hejhálková
Foto: HELUZ a Helena Hejhálková