Chladicí výkon menšího stromu je 7 kW, za 10 hodin letního dne, tedy 70 kWh. Pro srovnání průměrná lednice má za celý den kolem 2 kWh (foto Vova Shevchuk, Shutterstock)
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Izolace na letní přehřívání domů nestačí. Pomůže vydatné větrání, barvy a stínění

O tom, jestli se bude v létě interiér přehřívat a jak, rozhoduje intenzita oslunění domu, z ní odvozené povrchové teploty střešních, fasádních a okenních ploch plus přímé sluneční záření, které vstupuje do domu okny. Tepelná izolace s akumulací má jen tlumivý účinek. Řešením je stínění oken a světlé barvy střechy a fasády a vždy „zabírá“ účinné větrání.

Nejvyšší hodnotou je pro člověka čerstvý vzduch a kvalitní dýchání. Život za utěsněnými okny a dveřmi, které při otevření jako jediné umožňují vstup čerstvého vzduchu, si říká o časté nemoci a slabou fyzickou kondici. Správné a vydatné dýchání je základem nejen ve dne, kdy se věnujeme různým činnostem a fyzickým aktivitám, ale hlavně v noci.

V nemálo průzkumech vyšlo najevo, že v noci lidé spí za utěsněnými okny, aby dovnitř nevnikal chlad a v létě dotěrný hmyz. Za bílého dne to bývá totéž: Lidé zkrátka většinou a celoročně tráví čas za zavřenými okny, jsouce k tomu popichováni pod hesly úspor energie a boje s globálním oteplováním.

I na odborných webech, kde bychom čekali rozum, se dočteme, že „kvalitní zateplení sníží přehřívání budovy v letním období”. To je nesmysl. Zejména sluneční záření, které vstupuje okny do interiéru, až mnohonásobně převyšuje zimní tepelnou ztrátu domu či bytu i jejich schopnost zbavit se přebytků tepla. Mohutná tepelná izolace stěn tuto situaci citelně zhorší. Důkazem jsou 100 a více let staré kamenné nezaizolované stavby, kde je v létě mnohem chladněji, než v novostavbách. V obou případech samozřejmě nekalkulujeme se zapnutou klimatizací.

Izolace letnímu přehřívání sama o sobě nezabrání, spíše naopak. Přesvědčit se o tom může každý návštěvou starého neizolovaného kamenného venkovského stavení (foto Josef Skacel, Shutterstock)

Pro ilustraci: Zavřeným střešním oknem bez stínění vstupuje přímo do interiéru energie na úrovni cca 80 kWh/(m2.měs.); zářivý impakt na střechu je přitom cca 160 kWh/(m2.měs.). Zdroj: Referenční klimatický rok pro Hradec Králové a měsíc červen. Dodejme, že sluncem rozpálená střecha na 60 °C sálá do větrané mezery a podstřeší tepelné záření s intenzitou přes 820 W/m2.

Významnou roli hraje střecha

Intenzivně tepelně zatěžovanou obálkovou konstrukcí domů je střecha, mj. i proto, že míří k obloze. To platí dvojnásob o bungalovech a jiných RD, protože střecha zde zaujímá podstatnou, ne-li rovnou dominantní plochu domu. Tepelnou zátěž střechy posiluje i fakt, že se u nás těší trvalé oblibě antracitově černá střešní krytina, která se na slunci nejrychleji a nejvíc ohřívá.

Přestože teorie „učí”1) , že jsme si s touto zátěží poradili, v reálu to tak není. V létě se Sluncem zalité fasády a střechy (zejména tmavé) rozpálí až k 80 °C a k této teplotě se přiblíží i teplota vzduchu ve větrané střešní mezeře.

V létě se Sluncem zalité fasády a střechy (zejména tmavé) rozpálí až k 80 °C. Podobně je tomu u západně a východně orientovaných fasád (foto marog - pixcells, Shutterstock)

Naopak v zimě se mohou plochy střech a fasád pod jasnou zimní oblohou (o teplotě až –60 °C) citelně ochladit pod teplotu vzduchu a přibližně totéž učiní i teplota vzduchu ve větrané střešní mezeře. Tento děj může zbrzdit rosa a zejména bílá jinovatka (s nízkou sálavostí).

V případě fasády lze rozdílnou teplotu vzduchu a povrchu ověřit obyčejným bezkontaktním teploměrem. U střechy je potřeba „posunout” jednu tašku a změřit teplotu pod ní.

Řízené odvětrání střešních plášťů

Zmínili jsme, že vzduch, který se venku neustále promíchává, sálavé sluneční teplotní extrémy přebírá jen pomalu. Tento, na jednu stranu nepříjemný fakt, lze však elegantně využít v náš prospěch. Budeme-li mít možnost řízeně odvětrávat střešní plášť (nebo ideálně celý neobývaný půdní prostor), můžeme si teplo do interiéru „pustit” jen v topné sezóně a v létě se ho snadno zbavíme.

Dalším benefitem řízeného odvětrávání střechy je i eliminace vlhkosti. Vzduch, vznikající v podchlazených partiích střešního systému, totiž nesmí nikde kondenzovat a usadit se v podobě rosy. Větrat přitom lze buď preventivně, nebo až v případě problémů, kdy již ale může být pozdě. Kondenzace nejvíc poškozuje především plechové střechy, což je dlouhodobý empirický poznatek.

Budeme-li mít možnost řízeně odvětrávat střešní plášť (nebo ideálně celý neobývaný půdní prostor), můžeme si teplo do interiéru „pustit” jen v topné sezóně a v létě se ho snadno zbavíme (foto ABC)

Ventilační turbíny

Když se řekne řízené odvětrávání, tak každého v prvé řadě napadne elektrický větrák. Ten samozřejmě funguje. Chceme-li ale šetřit elektrickou energii, je výhodné použít ventilační turbíny, které pro svou činnost žádnou elektrickou energii nepotřebují. Jako zdroj energie totiž využívají přírodní vítr, který je zcela zdarma a k regulaci odtahu slouží ručně nebo servomotorem ovládaná klapka.

Pokročilejším řešením je ventilační turbína doplněná o řídicí jednotku a pomocný ventilátor, který zajistí rotaci turbíny i v době nepříznivých povětrnostních podmínek.

Hybridní ventilační turbína s řídicí jednotkou a pomocným ventilátorem (foto Lomanco)

Závěr

Píše se rok 2020 a zřetelně se ukazuje, že výstavba rodinných, bytových, občanských a dalších domů, kde žijí, pracují, nakupují či se jinak sdružují lidé, není „problematická” z pohledu zimní tepelné ochrany budov, ale letního přehřívání a nedostatečného až neexistujícího větrání. Letní horka v interiérech jsou vyčerpávající, což má vliv na fyzickou kondici lidí a jejich zdraví. Nadměrná vlhkost navíc může vést ke stavebním poruchám.

Kvalitní a vydatné větrání v zimě i v létě by mělo být nutnou prvořadou podmínkou všech budov, kde se nacházejí lidé, zvířata a vegetace. Ventilační turbíny nabízejí v tomto ohledu zajímavé řešení. Odvětrají půdní, skladovací, výrobní, sklepní a další prostory. Jejich provoz je bezúdržbový a ve srovnání s individuálními ventilátory přitom uspoří až 90 % nákladů na elektrickou energii.

Související články

Autor: RNDr. Jiří Hejhálek
Foto: Shutterstock, archiv redakce

1) Součástí správně zrealizované střechy je větraná mezera pod krytinou, která dle používaných tepelně-technických výpočtů odvede přebytečné teplo do atmosféry. Podle teorie tak střecha, ale i venkovní stěny domu vždy přebírají teplotu vzduchu, ať si Slunce pálí, jak chce...