Keramické trámečkové stropy HELUZ MIAKO se skládají ze stropních nosníků, mezi které se vkládají keramické stropní vložky.

Keramické stropy HELUZ MIAKO se hodí pro novostavby i rekonstrukce

Keramické trámečkové stropy představují velmi zajímavý typ stropní konstrukce, kterou stavebníci volí v prvé řadě díky obrovské variabilitě a montáži nevyžadující těžkou manipulační techniku. Po dokončení, kromě „očekávané“ statické funkce, osloví i dalšími důležitými vlastnostmi. Například požární odolností, tepelněizolačními a akustickými parametry nebo schopností akumulovat teplo. Dodejme, že trámečkové stropy HELUZ MIAKO jsou vhodné nejen do novostaveb, ale uplatní se i při rekonstrukcích.

Keramiku jako takovou nalezneme v celé řadě stropních konstrukcí a to jak současných, tak i z nedávné minulosti. Podíváme-li se na stavby rodinných domů vzniklé na konci minulého století, potom keramické stropyze stropních desek HURDIS nebo ze stropních vložek MIAKO byly jedním z nejdostupnějších řešení, a proto se objevily v řadě realizací. U stavebníků, většinou svépomocných, si získaly oblibu pro svoji variabilitu, přesnost a jednoduchou montáž. Využití keramických trámečkových stropů HELUZ MIAKO je však aktuální i dnes, kdy si stavebníci mohou vybírat z široké škály řešení, včetně celých prefabrikovaných stropních panelů.

Představení systému na úvod

Keramické trámečkové stropy, známé pod názvem HELUZ MIAKO" se skládají z keramicko-betonových stropních nosníků vyztužených ocelovou prostorovou výztuží, mezi které se vkládají keramické stropní vložky. V průběhu montáže se vznikající konstrukce průběžně podpírá liniovými podpěrami a nakonec zmonolitní dobetonováním. Systém je navržen až do světlého rozpětí místností až 8 metrů; v závislosti na požadované délce a zatížení se pak volí typ trámečku, rozpětí trámečků, stropní vložka a i výška samotné nadbetonávky. Jednotlivé nabízené komponenty si podrobněji představíme níže.

Stropní nosníky nabízí HELUZ ve dvou výškových variantách – 175 a 230 mm. Oba typy jsou shodně tvořeny keramickou „U” tvarovkou o šířce 160 mm, v níž je zabetonována betonem třídy C25/30 prostorová ocelová svařovaná příhradovina. Samotnou příhradovinu tvoří diagonálně pospojovaný horní a dolní pás a to diagonálami s krokem cca 200 mm. Horní pás tvoří vždy ocelový prut o průměru 8 mm, diagonála sestává z oceli o průměru 5 nebo 6 mm. Spodní pás má variant nejvíce, kdy dvojice prutů o průměru 6–12 mm je u nosníků delších než 4500 mm doplněna ještě příložkami z oceli o průměru 6 až 20 mm a to po celé délce nosníku.

Stropní vložky MIAKO se vyrábějí pro osovou vzdálenost nosníků 500 nebo 625 mm. Na délku mají vždy 250 mm a na výšku pak 150, 190 nebo 230 mm. Spolu s nadbetonávkou v tloušťce 40 nebo 60 mm, která musí být vždy provedena, tak finální výška stropní nosné konstrukce může být fakticky odstupňována po 20 mm. Nejmenší výška je 210 mm, následuje 230, 250, 270 a nakonec 290 mm. Kromě základních vložek MIAKO jsou k dostání i vložky s doplňkovou výškou 80 mm, určené do míst, kde má procházet vložené železobetonové žebro – tzv. skrytý nebo viditelný průvlak. Použitím těchto nízkých vložek lze také zvýšit tuhost stropní desky v místech, kde je to potřeba. Například kolem komínů, prostupů, schodišť apod.

Návrh stropní konstrukce a montáž

K návrhu jen krátce. V technické příručce, dostupné na stránkách www.heluz.cz, si lze na základě požadovaného rozpětí místnosti, osové vzdálenosti nosníků a hodnoty rovnoměrného zatížení dohledat vyhovující konstrukce. Tedy vhodné trámečky, jejich rozpětí, výšku tvarovky a výšku nadbetonávky. Skladbu konstrukce by měl ze statického hlediska v každém případě provést nebo alespoň odborně posoudit a schválit odborník – statik. Po výběru vhodné varianty je ideální nechat si vypracovat tzv. kladečský plán, který poslouží jako podklad pro stanovení množství trámečků, tvarovek a dalšího materiálu, respektive pro přesné nacenění. Kladečský plán umí vypracovat za několik stokorun přímo odborníci v HELUZu, pokud si následně u nich koupíte i strop, je částka do tří let vratná.

Osovou vzdálenost jednotlivých stropních nosníků si vymezíme osazením krajních stropních vložek.

Stropní nosníky se v současné době doporučuje ze statických, tepelněizolačních a akustických hledisek ukládat na těžký asfaltový pás. Nosným podkladem může být železobetonový věnec, nosné zdivo nebo vyrovnávací vrstva (cementová malta, betonová mazanina). Asfaltový pás je zároveň vhodné vkládat i při horním povrchu stropu pod stěnami a příčkami, kde se projeví a uplatní hlavně z akustického hlediska.

Pokud prováděcí dokumentace nestanoví jinak, ukládají se první stropní nosníky v místech, kde je nějaký další konstrukční prvek (schodiště, komín apod.) a to s reálnou délkou uložení minimálně 115 mm. Osovou vzdálenost jednotlivých stropních nosníků si vymezíme osazením krajních stropních vložek. Stropní nosníky je nutné postupně podpírat ihned po uložení na zdivo, a to podpěrami zhotovenými z dřevěných hranolů, nebo pomocí systémových stropních podpěr – u svépomocných realizací proto počítejte s nutností obstarat si též dostatek podpěr, vzdálenost mezi podpěrami navzájem by měla být max 1500 mm. V této fázi, stanoví-li to statický výpočet, je nutné též provést montážní nadvýšení.

Stropní nosníky je nutné postupně podpírat a to ihned po uložení na zdivo.

Stropní vložky HELUZ MIAKO se kladou na sucho a to postupně v řadách kolmých na samotné nosníky. Z důvodu zamezení podtékání betonové směsi doporučuje HELUZ ukládat vložky též s cca 100 mm přesahem nad zdivo. S betonáží lze začít, až když jsou tvarovky uložené po celé délce nosníků, pokud nestanovuje prováděcí dokumentace jinak, musí být vyztužena (například KARI sítí ø4/150 nebo ø4/150) i monolitická deska nad stropními vložkami MIAKO. Minimální třída betonu stanovená platnými normami činí C20/25, postup betonáže má být, na rozdíl od kladení tvarovek, v pruzích ve směru nosníků.

Příprava před realizací monolitické betonové desky. Ta, nestanoví-li prováděcí dokumentace jinak, musí být vyztužena kari sítí.

Komfortní bydlení

V článku Význam těžkých stropů při snižování energetické náročnosti a docílení vnitřní teplotní stability jsme psali, jak těžké obvodové konstrukce domu (těžká šikmá střecha a těžké obvodové konstrukce) přispívají k teplotní stabilitě domů. Tato tvrzení především platí pro těžké vnitřní konstrukce domu, které – ve srovnání s obálkovými konstrukcemi – akumulují až dvojnásobek tepla využitelného ke stabilizaci vnitřní teploty. Dvojnásobek proto, že nepřenášejí teplotní spád mezi interiérem a exteriérem.

Konkrétně u polomontovaných trámečkových stropů HELUZ MIAKO se nabízí volit vyšší variantu nadbetonávky, která díky většímu množství betonu poskytne též lepší akumulační schopnosti. A to, vzhledem k ceně betonu, za příznivou cenu. Například u bungalovů bude, v porovnání s běžně prováděnou lehkou stropní konstrukcí (sádrokarton), dosaženo výrazně stabilnějšího vnitřního prostředí. V kontextu horkých letních dní se proto nad těžkou variantou stropu vyplatí vážně uvažovat.

Autor: RNDr. Jiří Hejhálek
Foto: HELUZ