Legislativně nezpracovaný termín „soběstačný dům“

V České republice vznikají první soběstačné neboli ostrovní domy (či „off-grid“ stavby), které se vyznačují autonomním a ekologickým provozem. Problémem je, že se nacházejí mimo český právní rámec a úřady si s nimi často nevědí rady. Výsledek územního a stavebního řízení se tak v případě požadavku na výstavbu energeticky nezávislého domu odvíjí od otevřenosti toho či onoho úředníka.

Faktem je, že naše současná legislativa vyžaduje napojení novostavby na inženýrské sítě zajišťující přístup obyvatel domu k elektřině a vodě. Soběstačné domy tento nárok samozřejmě nesplňují. Ministerstvo pro místní rozvoj však proklamuje, že pokud je objekt energeticky úsporný, disponuje mechanickou odolností a stabilitou i adekvátními požárně-bezpečnostními parametry (včetně ochrany zvířat a životního prostředí) vyplývajícími z vyhlášky o obecných požadavcích na stavby, lze stavbu ostrovního domu povolit.

Každý stavební úřad se však k tématu staví jinak a pokud investor narazí na neústupného úředníka, nezbývá mu, než dům na infrastrukturu alespoň dočasně napojit a po kolaudaci řešit následné odpojení. To samozřejmě zvyšuje náklady. Právě proto je zapotřebí, aby byl pojem soběstačný dům zařazen do zákonných norem či aby došlo k jejich výraznému uvolnění.

Jsme toho názoru, že v tuto chvíli se musí zákon přizpůsobit realitě, která jde kupředu. Stále více lidí uvažuje, že by se jim líbilo mít ostrovní nebo tzv. off-grid bydlení. V současné době se ale pohybují na samé hranici zákona a nemohou si být jisti, že svůj projekt dotáhnou do zdárného konce. Přitom se většinou jedná o zcela ekologické a šetrné projekty,“ říká Jiří Bonk ze stavební společnosti Wirtuuu.

Oč jde

Co je to vlastně ostrovní dům? Jedná se o relativně mladý koncept - energeticky a materiálově soběstačný a nezávislý dům. Voda je do něj přiváděna ze studny, je vybaven systémem recyklace dešťové a šedé vody, která je přečišťována biologickou domácí čistírnou a následně vsakována. Dům také recykluje odpady. Elektrickou energii většinou dodávají vlastní fotovoltaické panely (či například malá větrná elektrárna) s bateriovým úložištěm, často v kombinaci s tepelným čerpadlem a solárními články pro ohřev vody. Vytápění lze v době, kdy je slunečního svitu nedostatek, realizovat například kotlem na biomasu. Jednoduše a stručně se jedná o bydlení celkově nezávislé na veřejných distribučních sítích.

Český soběstačný dům

Příkladovou stavbou tohoto typu je například projekt Českého soběstačného domu situovaného na samotě u osady Kyselov v Jižních Čechách, jehož výstavba právě probíhá. Autor návrhu, architekt Vojtěch Lichý, navrhl zděný cihlový, vatou izolovaný dům s okny vyplněnými trojsklem a sedlovou střechou pokrytou na jižní straně fotovoltaickými panely (ty zde nahrazují klasickou střešní krytinu), zatímco na severní straně keramickými taškami. Pitná voda je do domu vedena z vrtané studny na pozemku, dešťová voda bude zadržována v podzemí nádrži a využívána na zálivku zahrady, splachování, praní a další. Koloběh vody bude po pročištění šedých vod uzavřen vsakem na pozemku.

Zastánci nezávislého ekologického bydlení pevně věří, že úředníci vezmou nový trend vážně a začnou začleňovat do legislativy body, které umožní ostrovním domům vznikat bez problémů. Je to v zájmu všech zúčastněných,“ uzavírá téma Jiří Bonk.

Legislativní změna by měla být součástí připravovaného stavebního zákona, který by měl být v lednu projednáván v poslanecké sněmovně. Pro zefektivnění všech úředních procesů však bude nutná i novelizace energetického zákona.

Související články

Autor: tisková zpráva 1)
Foto: archiv agentury Aspen.PR, s. r. o.

1) redakčně upravila Helena Široká