Uvažujete o balkonu? Vše závisí na konstrukčním systému budovy!

Pokud přemýšlíte nad možností vybudování balkonu, v prvé řadě je nutno zvážit mnoho faktorů a zda bude vůbec tato investice smysluplná. Například ochoz, tedy příliš úzký balkon kopírující průčelí nebo obíhající kolem dokola celého objektu sice může působit zajímavě, ale k čemu je dobrý? Je třeba zamyslet se především nad konstrukčním řešením balkonu nebo lodžie, což vychází z půdorysného tvaru a plochy domu. V neposlední řadě hrají velkou roli pořizovací a posléze provozní náklady.

Balkon je vyvýšená předsazená konstrukce se zábradlím, obvykle vyčnívající z průčelí, přístupná z budovy dveřmi a otevřená do vnějšího prostoru. Může být krytý, zasklený a zčásti nebo úplně zapuštěný do stěny budovy, takže konstrukčně představuje kombinaci balkonové konzoly a lodžie. Hlavní rozdíl mezi balkonem a lodžií je tedy v konstrukci. Balkon je předsazená konstrukce, přečnívající přes nosnou zeď. Zatímco lodžie z obvodové zdi nevystupuje. Jednoduše řečeno, jedná se o zakousnutý balkon ohraničující zdivo ze čtyř stran.

Název balkon přišel do češtiny přes němčinu, francouzštinu a italštinu, původně pochází z germánského balke, trám.

Historie

Obliba balkonů započala v italské renesanci, kde balkon sloužil jednak k pobytu na čerstvém vzduchu a slunci, ale zároveň představoval ozdobou budovy. Své uplatnění už tenkrát balkony nalezly i v interiérech, a to v podobě lóží v divadlech, později koncertních a kongresových sálech či dnes i ve sportovních stadionech. Podobné konstrukce v kostelích a modlitebnách se nazývají empora (pro věřící, často po stranách) nebo kruchta (pro hudebníky a zpěváky, v zadní části lodi).

Počátek krytých balkonů spadá do barokní doby, tyto balkony pak dominují v 19. století. Ve 20. století převládá civilní využití balkonů k pobytu na slunci, například v zahradních vilách. V hromadné bytové výstavbě od poloviny 20. století bývají balkony navíc zčásti nebo úplně zapuštěné, v přízemí případně zamřížované.

Balkony mohou sloužit i k ceremoniálním účelům, jako například prezidentský balkon na třetím nádvoří Pražského hradu, nebo balkon baziliky svatého Petra v Římě, odkud dává požehnání nově zvolený papež.

Josip Plečnik, architekt Pražského hradu

Mezi architekty, jejichž výročí narození či úmrtí připadá na tento rok (vedle něj zde patří i Pavel Janák, Otto Rothmayer, Alois Dryák a další), zaujímá zvláštní postavení Josip…

Konstrukce balkonů

U plánování výstavby balkonu je v prvé řadě důležitý individuální projet, v němž se pečlivě uváží veškeré aspekty, a to již zmiňovaný půdorys domu, jeho plocha, využitelnost budoucích prostor a orientace vůči světovým stranám. Ta hraje velkou roli při správné volbě konstrukčního systému, zejména provozního souvrství.

Veškeré možnosti vycházejí právě z konstrukčního systému budovy. V minulosti se používaly hlavně konzoly (krakorce) z kamene, ze dřeva nebo kovu (později ze železobetonu), dnes se aplikují prefabrikované konstrukce a desky, vetknuté do podélné nosné zdi. Při budování balkonu je nutné vycházet z celkového statického zajištění budovy. Existují samozřejmě řešení dodatečného „přilepení” balkonu nebo předsazené lodžie ke stávajícímu objektu, tady je ale zapotřebí najít vhodný způsob. Například vybudovat samostatné základy pro přenos zatížení do základové spáry atd.

Podle velikosti a umístění nosných konstrukcí se balkony dělí na francouzské okno, malý balkon, volný nebo taky předsunutý balkon, koutový balkon, částečně zapuštěný, předsazenou lodžii a probíhající balkon. Předsunuté balkony rodinných domů bývají s plným zábradlím ze všech stran, s otevřenou přední stranou, s jednou zvýšenou boční stěnou a v dalších variantách.

Podlahová krytina na balkoně

Vzhled balkonu zásadně souvisí se vzhledem podlahy. Ne všechny krytiny, které jsou vhodné pro terasu, jsou použitelné i pro úpravu balkonu – například betonové desky a také dlažbu z jemné kameniny lze vzhledem k jejich hmotnosti použít pouze tehdy, pokud to dovoluje statika balkonu.

Nekomplikované je použití dlaždic se zámkovým systémem, prken ze dřeva nebo WPC¹) a umělého trávníku. Tyto podlahové krytiny mají mnoho výhod. Jejich pořízení je levnější než nákup dlaždic nebo dlažby z jemné kameniny a pokládka dlaždic se zámkovým systémem a umělého trávníku je obzvláště snadná.

Pokud chcete podlahu s obzvláště nízkými nároky na údržbu, ideální je WPC. Lze ho snadno vyčistit vodou a šetrným čisticím prostředkem. Pokládka je o něco složitější než u dlaždic se zámkovým systémem, ale zvládne ji i zručný domácí kutil.

Při renovaci podlahy na balkoně je třeba dbát na to, že voda musí mít možnost správně odtékat. V opačném případě jsou na balkoně po bouřce nevyhnutelné louže, jež budou podporovat růst řas a mechů. Obecně by měl mít balkon sklon 1,5 % až 2 %.

Jak vybrat interiérové zábradlí?

Zábradlí představuje významný architektonický objekt uplatňující se jak v interiéru (vnitřní schodiště, dvorany), tak v exteriéru (balkony, pavlače, vstupní schodiště). Jeho…

Nábytek, rostliny a další doplňky

Neméně důležitou součástí balkonů je i nábytek a rostliny. Především je nutné si vše přesně změřit a počítat i s prostorem pro doplňky a květiny. Oblíbený je v současné době například ratanový nábytek nebo dřevěné sestavy. U dřevěného nábytku se však musí myslet na pravidelnou údržbu.

Co se týká květinové výzdoby, je třeba si uvědomit, jak moc je balkon slunný nebo stinný. Dále je nutné zvážit, zda budou květináče připevněny na zábradlí nebo zda budou na podlaze.

Pro zkrášlení balkonového parapetu a jako ochrana soukromí jsou k dispozici i různé balkonové potahy nebo balkonové zástěny. Řešením jsou také popínavé rostliny, které v kombinaci s oporami pro popínavé rostliny mohou sloužit také jako zástěny pro ochranu soukromí nebo jednoduše dekorativně růst do výšky na stěně.

Zapomínat by se nemělo ani na ochranu před sluncem. Nejjednodušší variantou je slunečník. Snadno se montuje a demontuje. Je také velmi flexibilní s ohledem na průběh slunce na obloze a má velká rozpětí. Nevýhodou je rozměrný podstavec a to, že je slunečník často náchylný na vítr.

Možností je i sluneční plachta hodící se především pro větší balkony a terasy. Je odolná vůči nárazovému větru a ohrožuje ji pouze rychlost vyšší než 50 kilometrů za hodinu. Při vertikální instalaci chrání nejen před sluncem, ale také před bočním větrem. Nevýhodou sluneční plachty je nákladná montáž.

Řešení představuje i markýza, ale ta je vhodná zejména pro domy s terasou z důvodu trvalé instalace.

Bezpečnostní kritéria balkonů

Týkají se především zábradlí jako trvalé konstrukce určené k ochraně proti neúmyslnému pádu z volného okraje plochy. Zábradlí se zpravidla zhotovuje ze sloupků, madel, zábradelní výplně a někdy i zábradelní zarážky. Lze se samozřejmě (hlavně u starších domů) setkat i se zděným či betonovým zábradlím, ovšem i tato řešení musí splňovat normou předepsaná kritéria. Výška se pohybuje v rozmezí od 900 do 1 200 mm v závislosti na hloubce volného prostoru (odpovídá výšce volného pádu z okraje pochozího prostoru). V případech, kdy je dno volného prostoru členité, nebezpečné nebo jinak komplikované, postupuje se podle ČSN 74 3305, která uvádí jako minimální výšku zábradlí 1 100 mm. Normy se vztahují i na mezery ve výplni zábradlí (svislé a šikmé mezery mezi svislými tyčemi, tabulovými prvky a sloupky nesmějí být větší než 120 mm a mezera mezi vodorovnou pochozí plochou a zábradelní výplní u zábradlí bez zarážky nesmí být širší než 120 mm). U předsazeného zábradlí nesmí být mezera mezi předsazeným zábradlím a okrajem pochozí plochy větší než 50 mm. Sloupky se s ohledem na hydroizolační požadavky a celistvost pochozí vrstvy kotví do nosné konstrukce balkonů a lodžií zboku nebo zdola.

Více o balkonech si můžete přečíst v našich dalších článcích - například zde rozebíráme závěsné balkony u bytových domů.

Zdroje:

[1] www.wikipedia.org
[2] www.dumabyt.cz
[3] www.balkony.cz
[4] www.ceskestavby.cz
[5] www.living.cz