Ukázka zdařilých realizací fasádního obkladu z cementotřískových desek
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Vady způsobené nesprávným prováděním povrchových úprav cementotřískových desek

Nejvíce používanou povrchovou úpravou cementotřískových desek je nátěr. Použité nátěrové hmoty musí vzhledem k použití desek (exteriér – fasádní obklady) splňovat několik požadavků. Při provádění nátěrů na stavbách bohužel často dochází k aplikaci nevhodných barev, popřípadě nedodržení stanovených postupů.

Nejčastější chyby, vady či nedostatky na stavbách jsou:

Vápenný výkvět

Vápenné výkvěty jsou charakteristickým prvkem cementového zboží, tzn. výrobků s cementovým pojivem. Při chybné aplikaci nebo použití nevhodné nátěrové hmoty se mohou vyskytnout i na samotné povrchové úpravě.

Nejčastěji dochází ke vzniku vápenného výkvětu při nedostatečné tloušťce povrchové úpravy, popřípadě absenci základní vrstvy barvy. Na obrázku je zachycen stav cementotřískových desek dodávaných bez povrchové úpravy, kdy na stavbě po montáži došlo k realizaci fasádního nátěru, přičemž ale nebyl proveden základní nátěr. Z rubové strany není deska nijak chráněna vůči vlhkosti.

Protože se jednalo o poměrně „čerstvou” záležitost, bylo možné výkvět odstranit čisticím přípravkem na bázi kyseliny mravenčí (např. Betoncleaner). Pokud se však odstranění vzniklého vápenného výkvětu na povrchové úpravě neřeší včas, dochází k degradaci samotného nátěru a nevratné změně barevného odstínu. V takovém případě již samotné čistění nepostačí a je po něm ještě potřeba nanést i 1–2 vrstvy nátěrové hmoty vhodné pro povrchovou úpravu minerálních podkladů.

K nejčastějším mechanickým vadám povrchových úprav patří praskání a odlupování nátěru

Odlupování, praskání nátěru

K nejčastějším mechanickým vadám povrchových úprav patří praskání a odlupování nátěru. Po jeho vystavení povětrnostním podmínkám a vlivem působení vlhkosti dochází ke vzniku trhlinek v nátěru a postupnému odlupování.

Možných příčin této mechanické vady může být několik:

  • nedostatečné očištění podkladu od prachu, nečistot, olejů, mastnoty,
  • neprovedení penetračního nátěru (penetrace slouží k ošetření podkladu a nachystání povrchu pro následující nátěr, zvyšuje přilnavost),
  • nedodržení podmínek pro aplikaci nátěru – nežádoucí je zejména nízká teplota, která zasychání nežádoucím způsobem zpomaluje, až znemožňuje.
  • Takto by to mělo vypadat

    Osmotické puchýře

    Osmotické puchýře představují defekt, kdy dochází k oddělení části nátěru od podkladu. Základní příčinou těchto poruch je vznik semipermeabilní (polopropustné) membrány, která umožňuje vznik osmotických tlaků, které výrazně překračují adhezi většiny povrchových úprav k podkladu. Tyto větší nebo menší osmotické puchýře lze snadno odstranit ve vlhké fázi, ale i po zpětném vyschnutí. Ke vzniku dochází, pokud je nátěrová hmota aplikována na vlhký podklad, případně je nátěr vystaven vysoké vlhkosti krátce po aplikaci.

    Osmotické puchýře vznikají, pokud je nátěrová hmota aplikována na vlhký podklad, případně je nátěr vystaven vysoké vlhkosti krátce po aplikaci

    Ztráta barevného odstínu

    Jedná se o degradaci povrchové úpravy – nátěru –, ke které dochází působením různých vlivů, a to zejména UV záření, vysokého pH podkladu, tepla, vlhkosti apod. Tyto vlivy způsobují nevratné fyzikálně-chemické změny vlastností nátěrového filmu (snížení stupně lesku, barevná změna nátěrového filmu).

    Velký vliv na stálobarevnost povrchové úpravy (UV stabilitu) má složení povrchové úpravy (volba použitého pojiva a pigmentu). Hmotnost podkladu – cementotřískové desky – je z téměř 70 % složena z portlandského cementu. Jedná se tedy o materiál s velmi vysokým pH, pohybujícím se okolo hodnoty 12,5. Při takto vysokém pH dochází k problémům s vyblednutím nátěru při použití nátěrových hmot obsahujících alkalicky a povětrnostně nestálé pojivo, organické pigmenty, popřípadě pigmenty s nižší chemickou a tepelnou odolností.

    Žádoucí je stálobarevnost. Na její degradaci se však často podílí absence či nedostatečná tloušťka základního nátěru, který slouží ke stabilizaci podkladu (cementotřískové desky)

    Provádění omítek na cementotřískové desky v exteriéru

    Pokud se na venkovní opláštění z cementotřískových desek nanáší omítka nebo obklad, je nutno na napenetrovaný podklad přilepit a mechanicky přikotvit separační vrstvu fasádního izolantu o tloušťce minimálně 30 milimetrů. Poté následuje stěrka s výztužnou tkaninou a pak omítka. Při absenci separační vrstvy fasádní izolace dochází ke vzniku trhlinek v omítce v místě spár mezi deskami.

    Kontakt na odborného poradce a aplikačního technika:

    • Ing. Miroslav Vacula, vedoucí vývoje společnosti Cidem Hranice, a. s.
    • T: 724 200 163
    • E: vacula@cetris.cz

    Související články

    Autor: kolektiv autorů
    Foto: archiv Cidem