Méně prachu, hluku a schopnost zadržovat vodu. To jsou přední výhody zelených střech. Zdroj: www.greentop.cz

Brno má první panelový dům se zelenou střechou

Zelené střechy zažívají rozkvět. Důkazem toho je i nově vybudovaná zelená střecha na jednom z brněnských panelových domů. Osmipatrová budova s 240 čtverečními metry vegetační plochy se nachází v ulici Švermova. Střešní zelený koberec je složený z různých druhů rozchodníků a sukulentů.

Zelené střechy jsou nejen estetickou záležitostí, ale především vysoce funkčním prvkem dnešních měst. Díky rozšiřujícímu se trendu udržitelnosti jsou už dnes považovány za běžně dostupnou součást stavby. Nová zelená střecha vznikla v říjnu minulého roku i na jednom z brněnských panelových domů. Budovu s 240 čtverečními metry vegetační plochy najdete v ulici Švermova. 

Střecha za deset dní

Zelená střecha se objevila v minulém roce na jednom z panelových domů ve Švermově ulici v brněnských Bohunicích. Právě Brno jako první město v republice podpořilo výstavbu zelených střech dotačním programem Zeleň střechám. Jeho cílem je efektivní řešení hospodaření se srážkovou vodou u staveb na území města Brna. S nápadem na zelenou střechu přišla místopředsedkyně společenství vlastníků tamního panelového domu Martina Polachová: „Stará střecha potřebovala vyměnit a my zvažovali možnosti. Představili jsme nápad na schůzi a ostatní majitelé byli většinou nadšení.

O realizaci se postarala společnost GreenTop, která se zabývá tvorbou extenzivních zelených střech. Stavba trvala 10 dní. Použité předpěstované koberce jsou složené z různých druhů rozchodníků a sukulentů, které po zakořenění nepotřebují téměř žádnou péči. Jsou suchomilné a odolné vůči vysokým letním teplotám. Vlastníci bytů si chtějí podle Polachové v budoucnu vyrábět vlastní elektřinu s pomocí fotovoltaických panelů či ohřívat vodu tepelnými čerpadly. [1]

Původní asfaltová izolace byla nahrazena fóliovou hydroizolací odolnou proti prorůstání kořínků a byl zřízen i nový hromosvod. Zdroj: www.greentop.cz

Odlehčená verze zelené střechy

Na počátku realizace se dodavatel střechy potýkal s překážkou v podobě nedostatečných podkladů pro statický posudek. Nové statické posouzení konstatovalo shodu střešního panelu s panelem stropním v běžném podlaží domu. Statik vyhodnotil únosnost stávající střešní konstrukce na 1,5 kN/m2. Po odečtu zatížení sněhem tak zbývalo na zelené souvrství pouze 75 kg/m2. I případy s nízkou únosností je tedy možné realizovat takzvanou light verzí zelené střechy, která se tomuto stavu přizpůsobí. Na panelovém domě v Brně byla využita speciální termicky pojená stavební deska z recyklovaného polyesteru. Taková deska zadrží až třicet litrů vody na metr čtvereční, navíc je odolná vůči mechanickému poškození. Opomenout nelze ani její akustické či tepelněizolační vlastnosti. [2]

Zelený koberec je složený z různých druhů rozchodníků a sukulentů. Zdroj: www.greentop.cz

Zelené střechy prospívají i sluší

Zelené střechy mají mnoho navzájem propojených funkcí. V prvé řadě fungují jako ekologická klimatizace. Ačkoliv by se pozitivní účinek zelených střech na kvalitu ovzduší mohl zdát vzhledem k jejich velikosti zanedbatelný, výzkumy ukázaly opak. K hlavním enviromentálním funkcím patří zlepšení mikroklimatu ve srovnání se střechami s holou hydroizolací nebo vrstvou štěrku. Zelené střechy ochlazují, okysličují, zvlhčují okolní vzduch a snižují prašnost. Dále se významně podílejí na zadržování dešťové vody a její navrácení do přirozeného koloběhu vody. Zatímco se zadržená voda odpařuje, což vede ke zlepšení mikroklimatu, přebytečná voda odtéká do kanalizace.

Zelené střechy také chrání hydroizolaci před degradací v důsledku UV záření a přispívají k tepelné stabilitě budovy. Jeden milimetr srážek zadržených na 100 m2 zelené střechy odpovídá úspoře 70 kWh energie potřebné na chlazení budovy v parném letním počasí. Přínosů zelených střech je ale mnohem více. Jmenovat lze snížení hlučnosti díky nižší zvukové odrazivosti vegetačních ploch nebo ochranu nosné konstrukce.

Zelené střechy se provádějí ve dvou variantách – extenzivní a intenzivní. Ilustrační foto, zdroj: www.greentop.cz

Mechy, sukulenty i dřeviny

Každý druh ozelenění zahrnuje různé formy vegetace. Nejčastějším typem porostů extenzivních zelených střech (tam, kde je vegetace s maximální mírou autoregulace) jsou rozchodníky, mechy či další sukulenty, případně jejich kombinace. Tento typ střech je obvykle nepochozí. Extenzivní souvrství je tenčí, díky tomu je střecha lehčí a zároveň cenově dostupná.

Přechodný typ představují polointenzivní střechy, na nichž lze využít také další rostlinné druhy jako trávy nebo trvalky, které mají vyšší nároky na skladbu vegetačního souvrství. Posledním typem jsou intenzivní zelené střechy, jejichž podstatou je úprava podmínek pro zvolenou vegetaci, a to včetně intenzivní pravidelné údržby. Intenzivní zelené střechy nabízejí v podstatě neomezenou rozmanitost výběru designu i jednotlivých rostlin. Často jsou pochozí a bývají doplněné zpevněnými plochami a mobiliářem. Vyžadují samostatný zavlažovací systém [3].

Autor: Mgr. Kateřina Saidl
Foto: Viz popisky