Dům nad Zlínem

Novostavba tvořená železobetonem, obložením z cortenu i velkoplošným zasklením je místní analogií k tolik obdivovaným zahraničním objektům budovaným na přímořských útesech či nad světovými velkoměsty. I ona je totiž umístěna na vyvýšeném místě, a sice nad celoročně osluněným údolím města Zlína, a z jejích prostor je tedy možné si dennodenně vychutnávat dechberoucí výhledy. Současní majitelé domu dohlédnou dokonce až k Přílukám či k areálu Baťovy továrny.

Když Tomáš Baťa začal s výstavbou dělnických domů, šlo mu o to, vybudovat zelení prorostlou čtvrť, která pokryje potřeby svých budoucích obyvatel – zaměstnanců jeho továrny. Od tehdejších modernistických architektů (Jana Kotěry, Vladimíra Karfíka nebo Františka Lýdie Gahury) žádal návrhy na levné stavby, jež by jeho pracovníkům poskytly prostor k odpočinku od kolektivní práce a maximum soukromí. Vznikly proto unifikované neomítnuté objekty různých velikostí, krychlových tvarů a s plochými střechami. Baťa ve své době neměl tušení, že se domy z režného zdiva zachovají až do jedenadvacátého století, a dokonce že se jeho průmyslové zahradní město stane kultovním pozůstatkem funkcionalismu, spadajícím pod ochranu úřadů. A už vůbec nepomýšlel na to, že bude celý komplex pomyslnou tváří Zlína, jíž se architekti budou inspirovat i sto let po jeho dokončení.

Tak tomu bylo i v případě studia brainwork oceňovaného architekta Petra Jandy, které v lokalitě navazující na zlínskou čtvrť Lazy navrhlo unikátní novostavbu. Ta je zdánlivě situována mimo kontext baťovského urbanismu a jeho konstrukční i vizuální kánon, ale principiální vnímání Zlína je přesto v jejím řešení všudypřítomné. Rodinný dům navíc těží z výjimečnosti svého umístění nad údolím Zlína, do nějž poskytuje úchvatné panoramatické výhledy, zatímco z jihu je lemován stoupajícím zalesněným svahem.

Dispozice

Objekt zvaný Lazy House leží na poměrně velkorysé parcele v bývalé zahrádkářské kolonii. Zvnějšku osově respektuje vrstevnicovou logiku okolních domů, ale jeho vnitřní část se natáčí k městu. První podlaží s garážemi a hostinským bytem plní roli soklu a je zapuštěno do terénu. Hmota hranolu druhého podlaží, které pojímá hlavní obytný prostor domu a skrze nějž lze ze zahrady dohlédnout až k městu, je na soklu vykonzolována, takže působí, jako by levitovala, a svým přesahem vytváří zastřešení nad vjezdem do garáží. Zatravněná plochá střecha je obohacena o celoprosklený střešní ateliér.

Konstrukční řešení

Nosnou konstrukci domu tvoří kontaktně izolovaný železobetonový monolit. Sokl je v exteriéru obložen předkorodovaným, a proto výrazně rezavým ocelovým plechem, takzvaným cortenem. Ten zde mimo jiné vytváří efektní kontrast k interiérovým dřevěným prvkům. Za účelem zachování materiálové kontinuity mezi domem a přilehlou zahradou je přítomen také na dveřích do vinného sklípku.

Téma: Rodinné domy

Jižní a severní fasáda druhého patra je kompletně tvořena velkoformátovým pokoveným trojsklem. Západní a východní fasády orientované k sousedním stavbám jsou rovněž proskleny a k tomu opatřeny nerezovou tkaninou – clonou, jež vedle své praktické funkce uchování soukromí obyvatel domu dotváří také vizuální ráz stavby. Její hedvábně lesklý povrch doplňuje odraz skel a z určitého úhlu pohledu vytváří těkavé moaré splývající s oblohou. (Moaré je optický klam vznikající překrýváním nebo prolínáním dvou rastrů, který je někdy připodobňován k 3D efektu.) Jednotlivé stěny tak nabízejí různou světelnou propustnost.

Interiéry

Materiálem, který dominuje interiéru, je dřevo. Stěny jsou obloženy jilmem a doplněny masivními irokovými podlahami (exotická a odolná africká dřevina s vysokým obsahem pryskyřic). Logika dýhování navazuje na celistvost a plošnou podstatu povrchů stěn, jednotlivé listy jsou kladeny tak, aby nedocházelo k čitelnému opakování. Směr podlahových a terasových prken sleduje plášť domu.

Pozn.: Dnes jen vzácně uplatňované jilmové dýhy architekti zvolili s ohledem na charakteristickou výraznou kresbu tohoto dřeva. Odkázali tak mimo jiné na jeho tradiční využití v modernistických stavbách meziválečného období. „Při pečlivém, nesymetrickém kladení jednotlivých lisů umožnila kresba jilmu vytvořit kontinuální plochy stěn, díky čemuž vyvolává pocit pokračování napříč celým interiérem,” dodává Petr Janda z ateliéru brainwork.

Z továrních budov Tomáše Bati vzniklo moderní kulturní centrum

Poválečný výrobní areál původní Baťovy továrny je jedním z největších skvostů české industriální architektury. Rekonstrukcí byl přetvořen v unikátní kulturní centrum pojmenované…

Důraz byl kladen také na umělé osvětlení domu, v němž je kombinováno přímé a nepřímé světlo. Iridescentní světlo rozptýlené čočkami s dvoubarevnými rozptylovými filtry pronikající skrze plochu stropu doplňuje přímé svícení nebarevným světlem. Stropy jsou opatřeny perleťovým nástřikem v odstínech přecházejících gradientem od středu k okraji dispozice do jednotlivých zálivů interiéru.

Technologie

Dům disponuje parametry, které ho přibližují pasivním stavbám. To se ve spojení s odkazem k místopisnému názvu sousedící lokality stalo zdrojem jeho pojmenování Lazy House. Vytápění a chlazení stavby je nízkoteplotní podlahové kombinované s rozvody ve stěnách v koupelnách a ocelových sloupcích zimní zahrady. Zdrojem tepla jsou zemní vrty pod základovou deskou domu a tepelné čerpadlo s možností reverzního chodu v případě potřeby chlazení v létě.

Bauhaus: škola, která ovlivnila Baťu i světovou moderní architekturu

Bauhaus patří mezi nejvýznamnější školy výtvarného umění, designu a architektury moderní doby. I přesto, že neměla dlouhého trvání, byla skutečným hybatelem umění a architektury…

Celý dům je opatřen rozvody řízené ventilace s rekuperací. Ty jsou ze strojovny vedeny pod stropem garáže a v podlahových konstrukcích směrem k vyústění výdechů do plenum boxů, z nichž jsou dále distribuovány štěrbinami v linii doběhu podlah k velkoplošnému zasklení. Zpětná cirkulace probíhá skrze nasávání ve stropech v koupelnách a štěrbinami mezi stropem a stěnovým obkladem. Vnější nádech vzduchotechniky je vyveden pomocí zemního registru do prostoru v blízkosti sklípku, což díky vedení potrubí v nezámrzné hloubce umožňuje teplotní úpravu vzduchu již před zahájením vlastní rekuperace. Střešní ateliér lze chladit lokálně klimatizační jednotkou ukrytou ve schodu na terasu nebo zastínit screenovými roletami.

Zahrada

Zahradu tvoří volně plynoucí propojení trávníku a louky oddělující dům od ulice a předprostor hostinského bytu od její hlavní pobytové části. Na hranici se sousedními parcelami byly vysazeny vysoké bambusy a traviny, vše kompozičně doplňuje několik solitérních dřevin. Zeleň je zavlažována rozvedením spádové podpovrchové vody, vodou z vrtané studny a z rezervoáru na dešťovou vodu.

Do jednotlivých výškových úrovní zahrady, v níž bylo ponecháno původní spádování, byly vloženy jednotlivé pobytové zóny. V nejvyšší části pozemku byla vybudována funkční grotta (umělá jeskyně), jež plní roli exteriérového zastřešeného zázemí. Ta je složena z postupně natáčených masivních modřínových fošen spřažených jako přiznané bednění, v němž je skryta železobetonová skořepina zapuštěná v terénní modelaci za grottou, která tak působí jako vyříznutá ze svahu.

Ve stejné úrovni je uložen i nerezový bazén s hranovým přepadem se žlabem kopírujícím navazující terén a vytvářejícím takzvaný infinity efekt (nekonečná hladina). V době, kdy není vodní nádrž využívána, je teplota vody chráněna roletou skrytou pod ponořenou lavicí z nerezových tyčí. Bazénová technologie je umístěna v domě a využívá samospádný sběr vody ze žlabů, již následně zpětně přečerpává.

V zahradě byl ponechán také původní cihelný klenutý sklep, relikt někdejší zahrádkářské kolonie. Byl však doplněn vnitřní ocelovou voskovanou vestavbou tvořící regály na lahve. Konstrukci poklopových zvedacích dveří a vstupní části tvoří cortenová ocel. Střecha sklípku je nově opatřena irským mechem prorůstajícím zpevňující břidlicové štěty (zpevnění svahu, kdy jsou kameny prokládány drobnějším materiálem, například štěrkem, případně prorostlé rostlinami). Jako jednu z tematických vrstev zahrady lze považovat také zelenou střechu, kterou uživatelé bazénu umístěného nad úrovní střechy vnímají jako „nekonečnou” louku prolínající se do zahradního města v údolí.

Fotogalerie

Zdroje:

1 http://www.exoticke-drevo.com/iroko.html

Autorská zpráva ateliéru brainwork, s. r. o.