Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Dům uprostřed jabloňového sadu má místo střechy skleník

Skleníky znovu zažívají rozmach. Lidé se vracejí k životnímu stylu, který kdysi běžně vedli jejich prarodiče, a s nadšením objevují výhody, jež přináší vlastnictví zahrady, potažmo pěstitelství. Také majitelé domu, o kterém je v tomto článku řeč, měli jako vášniví pěstitelé kaktusů od prvopočátku plánování v úmyslu skleník vystavět. Nakonec došlo k tomu, že přikryl obytnou část jejich domu a stal se jeho střechou. Skleník tak plní nejen funkci kultivační, ale rovněž izolační. Přináší úsporu energií, ale též například komfort na terase.

Skleník byl na střechu novostavby umístěn z několika důvodů. Majitelé toužili ponechat prostor okolo domu maximálně otevřený a potenciální stavba, ať už skleník, či cokoli jiného, by jim kazil výhled. Je totiž nač se dívat. Dům je umístěn na poměrně rozlehlém pozemku, který je z většinové části osázen stromy. Bohaté prosklené plochy, jež vyplňují tři ze čtyř fasád stavby, přitom umožňují uživatelům domu být v permanentním vizuálním kontaktu se sadem.

Úspora na několika frontách

Druhým důvodem, proč se majitelé rozhodli ve spolupráci s architektem Davidem Kazickým k danému řešení přistoupit, byla finanční úspora. Místo základů na dvě stavby totiž postačilo vybudovat jediné. Dům je se skleníkem navíc v tepelné symbióze. Obzvláště v zimě je ve skleníku využíváno zbytkové teplo z obytného přízemí – jednak jde o plošný únik tepla konstrukcí stropu (standardní tepelné ztráty) a jednak o využití teplého vzduchu přicházejícího z průduchu z odvětrání krbové vložky. V létě, kdy skleník slouží jako regulátor teplotních extrémů, se pak role obracejí. Bez skleníku by totiž střecha domu byla zahřívána na daleko vyšší teplotu než nyní. V zimě to funguje podobně (střecha není tolik vystavována povětrnostním vlivům).

Přístup do skleníku v 1. nadzemním podlaží je umožněn z kryté terasy po ocelovém schodišti.

Střecha skleníku je navíc konstruována s výrazným přesahem, pod nímž se díky tomu nachází plně krytá terasa (materiál sibiřský modřín). Ta obklopuje celý dům a do skleníku z ní vede ocelové schodiště.

Cihla a dřevo tvoří pevné základy

Vraťme se však na začátek a popišme materiálovou skladbu této unikátní české stavby. I ta hraje významnou roli v tom, jak se současní obyvatelé v létě i v zimě cítí uvnitř domu. Novostavba vznikla na betonových pasech s monolitickou deskou. Obvodové stěny jsou vyzděny z broušených cihel Porotherm 30 Profi, určených pro nosné zdivo tloušťky 300 mm (udávaný součinitel tepelné vodivosti bez omítek činí λ = 0,175 W/mK), a doplněny izolační vrstvou tvořenou minerální vatou 160 mm. Zdi jsou doplněny ocelovými sloupy svázanými betonovým pohledovým věncem. V interiéru byly stěny opatřeny jednovrstvými sádrovými omítkami. Na podlahy byla aplikována epoxidová stěrka. Zvenčí je instalována provětrávaná fasáda ze sibiřského modřínu. Na něj nemusel být díky přesahu „skleníkové“ střechy aplikován žádný ochranný nátěr. Finální tečku celému vzhledu domu dodávají hliníková okna s izolačním trojsklem.

Přízemí je obytné, v prvním patře je zkonstruován skleník, jehož střecha díky svému přesahu zastřešuje i terasu.

Mezi obytnou částí a skleníkem je strop, jehož skladba směrem z interiéru odpovídá tomuto složení: obklad ze smrkových palubek – sádrovláknité desky + KVH trámy 240 × 100 mm – tepelná izolace EPS 150–180 mm – litá cementová podlaha 55 mm – epoxidový nátěr.

Subtilní kompozice a přirozená ventilace skleníku

Konstrukce skleníku v patře je z pozinkované, bíle lakované oceli, výplň je tvořena dutinkovým čtyřkomorovým transparentním polykarbonátem (desky o délce 8,5 m), přičemž vše bylo projektováno za účelem dosažení co nejsubtilnějšího výsledku. Podlahy ve skleníku jsou opatřeny epoxidovým nátěrem. Autor stavby Ing. arch. David Kazický k tomu upřesňuje: „Vzhledem k použití pružného a lehkého polykarbonátu jako střešní krytiny jsou možné větší deformace konstrukce při zatížení, a její profily tak mohou být subtilnější, než kdybychom použili sklo. Konstrukce je navržena převážně z otevřených L profilů a táhel z ocelové kulatiny. To vše je sešroubováno pomocí šroubovacích styčníků.

Skleník je zastřešen dutinkovým čtyřkomorovým transparentním polykarbonátem.

Pod přesahy střechy jsou umístěny větrací otvory pro nasávání vzduchu a pod hřebenem skleníku byl instalován lineární průduch pro odvod teplého vzduchu. Ventilace skleníku je tak zajištěna efektivně, a navíc bez potřeby elektronické větrací soustavy. Klimatizace či řízené větrání není instalováno ani v obytných prostorech.

Topný systém

V lokalitě, v níž je dům situován (Podkrkonoší), nejsou dostupné rozvody plynu. Architekti zde proto po dohodě s majiteli aplikovali topný systém v podobě kombinace elektrokotle a krbové vložky s výměníkem. Teplo je akumulováno do 750l nádrže, mimoto je akumulační i jedna z nosných zdí. Ta byla pro maximalizaci tepelné akumulace obložena chlumským pískovcem. Zajímavostí je, že tento kámen pochází ze zbořené staré stodoly (v minulosti postavené z materiálu pocházejícího z lomu tehdejších majitelů). Provedena je zde i příprava na budoucí instalaci fotovoltaických panelů.

Pozn. red.: Kámen je známý pro své výborné akumulační vlastnosti. Je schopen pojmout velké množství tepla a následně ho postupně vyzařovat, díky čemuž udržuje teplotu v interiéru konstantní poměrně dlouho poté, co vyhasne topeniště. Mezi nejvhodnější druhy patří pískovec, konkrétně ten s vyšším obsahem křemene. A právě pískovec byl zvolen též jako obklad jedné stěny v domě se skleníkem.

Jedna z vnitřních stěn v domě je díky obkladu z pískovce akumulační.

Interiéry suverénním dílem

Interiér domu byl vybaven dle návrhu architektek Jany a Hany Medkových. Na počátku se dámy musely vypořádat s atypickou dispozicí obytné části objektu, která spočívá v tom, že se uvnitř nenalézá žádná předsíň či hala. Vstupní dveře totiž vedou přímo do obývacího pokoje s kuchyní. Zádveří v pravém jižním rohu objektu je však možné vizuálně oddělit těžkým závěsem.

Hned za vstupem tedy následuje kuchyňský ostrov. Jde o nepřehlédnutelný solitér, velikost pracovní desky vyrobené z mramoru je navíc skutečně velkorysá. Zbylé povrchy ostrova jsou opatřeny bílým lakem. Autorem tohoto kusu nábytku je truhlář, který jej vyrobil na míru, stejně jako opodál umístěnou kredenc (z bíle lakované překližky). Stůl, nad nějž bylo zavěšeno svítidlo ikonické značky Tom Dixon, byl zvolen samotnými majiteli.

V kuchyni byl umístěn objemný kuchyňský ostrov s mramorovou pracovní deskou.

Kuchyně je propojena s obývacím pokojem. V něm se nachází růžové sofa „Cosy“ italské značky MDF Italia. Z dekorací zmiňme vázy oceňovaného českého designéra Romana Šediny. Vedle stylového nábytku a dekorací jsou v interiéru zajímavé i bezfalcové dveře z kartáčované smrkové dýhy se skrytými panty. Designové kování je z dílny nizozemské firmy Formani; jde o minimalistické kliky ve tvaru písmene T ze „saténové“ nerezové oceli z kolekce One designéra Pieta Boona.

Dům je vybaven bohatě prosklenými plochami a umožňuje výhled do sadu, který obklopuje stavbu ze všech stran.

V jižní části domu jsou situovány technická místnost a pracovna, která slouží též jako příležitostný pokoj pro hosty (disponuje i samostatnou koupelnou). Pracovna byla obohacena o záclony švýcarské značky Christian Fischbacher s více než dvousetletou historií –– a o tapety tvořené látkou z pařížské dílny Pierre Frey. Sever objektu byl vyhrazen ložnici, šatně a hlavní koupelně. Poslední jmenovaná byla vedle již zmíněného pískovce opatřena i decentním, avšak luxusně vyhlížejícím obkladem z vápence z mořského dna (za umyvadlem), na podlahách je betonová stěrka. Nábytek je opět z březové překližky. Zrcadlové osvětlení pochází od italské firmy Flos.

Ze všech místností v domě je posuvnými dveřmi zajištěn přímý vstup na krytou terasu. Velkoformátová okna otevírají prostor domu převážně na východ a západ. Severní obvodová zeď je bez oken.

Fasáda je provětrávaná a obložena dřevem ze sibiřského modřínu.

Fakta a čísla

  • Lokalita: Chlum u Hořic v Podkrkonoší
  • Užitná plocha domu: 94 m2
  • Užitná plocha terasy: 84 m2
  • Užitná plocha skleníku: 98 m2
  • Dokončení realizace: 2018
  • Architekt: David Kazický
  • Interiér: Jana Medková, Hana Medková

Fotogalerie

Související články

Autor: Bc. Helena Široká
Foto: archiv architektů