Ještěd: šperk Liberecka se dočká rekonstrukce, která mu vrátí původní podobu ze 70. let

Nezaměnitelný symbol Libereckého kraje i šperk České republiky, to je Ještěd, televizní vysílač a luxusní horský hotel v jednom. Ještěd byl odedávna považován za jednu z hlavních dominant severních Čech a za symbol města pod ním. Je to komplexní dílo, ve kterém je každý detail vypracován na míru. Jaká je jeho historie i vize budoucnosti?

Zatímco z jiných vysílačů se musí v zimě složitě otloukat námraza, která ruší signál, na Ještědu to díky jeho speciálnímu tvaru není zapotřebí. Liberecká dominanta dosahuje výšky 100 metrů a disponuje kruhovým půdorysem o průměru 33 metrů. Základ stavby tvoří kruhová železobetonová deska umístěná 1004,75 metrů nad mořem.

Na základové desce se v prvním patře nacházejí strojovny energetických zařízení. V druhém patře se otevírá vyhlídková terasa a vnitřní mezikruží tohoto poschodí pak tvoří vstupní hala s recepcí, které dominuje zavěšené schodiště. Následující dvě podlaží slouží ubytování. První čtveřice poschodí má plášť z hliníkových desek se speciálním povrchem sloužícím k ochraně proti vlivům povětrnosti, pod pláštěm se dále nachází ocelová konstrukce a izolace. Další čtyři patra, zakrytá průhlednými deskami, jsou určena spojovací technice.

Snad neoriginálnější architektonické dílo 20. století u nás sbíralo nejrůznější ocenění ještě před svým dokončením. V roce 1969 získal autor stavby Karel Hubáček prestižní Perretovu cenu. Toto ocenění je udělované Mezinárodním svazem architektů a jméno nese po francouzském architektovi Augustu Perretovi. Ocenění mohou získat ti, jež při navrhování využívají moderní technologie, což se Karlu Hubáčkovi povedlo. Stal se tak jediným českým držitelem tohoto ocenění.

Na stavbě je použito několik v té době zcela nových technologií i materiálů.  O několik desítek let později byla liberecká stavba zvolena domácími architekty Stavbou století v české architektuře.

Jak šel čas s libereckým Ještědem

Osud českého unikátu se začal psát v roce 1907, kdy byla na vrcholu Ještědu slavnostně otevřena nová horská chata. Tehdejší kamenná budova s 28 metry vysokou vyhlídkovou věží zahrnovala pokoje, noclehárnu i společenskou místnost se šenkovnou. Objekt se brzy stal oblíbeným místem turistů. V roce 1963 ale chata vyhořela. Ještě téhož roku byla vyhlášena architektonická soutěž na nový vysílač a hotel s restaurací. A jen pár měsíců po ničivém požáru byl komisí vybrán vítězný návrh architekta Karla Hubáčka, který jako jediný umístil vysílač i hotel s restaurací do jedné stavby. Statikou budovy se zabýval Ing. Zdeněk Patrman a interiérem poté architekt Otakar Binar, který hojně využíval sklo, jako připomínku na tradiční surovinu tohoto kraje.

V červenci 1966 tak započala stavba unikátní budovy prováděná společností Pozemní stavby. Během výstavby byla také rekonstruována lanová dráha od Horního Hanychova k vrcholu Ještědu. Stavba byla dokončena v červnu roku 1973 a v září byla slavnostně představena široké veřejnosti. Ačkoliv si návštěvníci zpočátku údajně těžko zvykali na novou siluetu nad Libercem, unikátní vysílač s hotelem se nakonec stal populárním cílem tuzemských i zahraničních turistů.

Krátce po svém dokončení zažila stavba napínavé chvíle způsobené silným prouděním vzduchu, které způsobovalo kmitání horní části konstrukce. Problém byl vyřešen umístěním 600 kg těžkého závaží v ose stavby a tlumičů kmitů.

V roce 1989 se stal Ještěd předmětem privatizace a přešel do soukromých rukou. V té době došlo taktéž k výměně interiérového vybavení Ještědu. Původní mobiliář vyrobený na míru byl levně rozprodán zájemcům a zbytek byl zlikvidován. O několik let později se dostal Ještěd do konkurzu. V září 1996 zde začala působit společnost Ještěd spol. s r.o., jež má hotel s restaurací v nájmu dodnes. V lednu 2000 koupily celý objekt České radiokomunikace a.s. a provedly jeho údržbu. O šest let později byla stavba prohlášena národní kulturní památkou.

Nová naděje pro Ještěd svitla v roce 2012, kdy vzniklo občanské sdružení Ještěd 73, které si dalo za cíl vrátit liberecké dominantě její dřívější lesk, a přitom zachovat původní tvář stavby. Sdružení se brzy zasloužilo například o zajištění výroby repliky původního nábytku dle technických výkresů arch. Otakara Binara. V následujících letech došlo i díky finančním příspěvkům veřejnosti k obnově dalších částí interiérů.

Vize budoucnosti

V červnu roku 2015 započaly přípravy na rozsáhlou rekonstrukci Ještědu. Téhož roku vstoupily do spolku Ještěd 73 jako členové Liberecký kraj, České Radiokomunikace a Hotel Ještěd. Díky plánované rekonstrukci, která má dosáhnout nejméně 500 milionů korun, by měla být hotelu a vysílači na Ještědu navrácena podoba ze 70. let minulého století, kdy se stavba poprvé otevřela.

Tvorba architektonické studie trvala tři roky. Nedávno byla Jiřím Krejčíkem z ARN STUDIA představena vizualizace celkové rekonstrukce televizního vysílače s hotelem na Ještědu.  ARN STUDIO na projektu spolupracovalo mj. s Otakarem Binarem, autorem původního interiéru. Výraznou změnou by měl projít nejen tzv. zimní vstup, nově bezbariérový už z parkoviště, ale i samotný ochoz. Ten autoři návrhu plánují zasklít velkoformátovými ohýbanými skly s antireflexní úpravou, aby bylo vidět ven bez nepříjemných odlesků.

Interiér hotelu pak získá podobu, která bude souznit s původním konceptem z roku 1973. Kromě běžných pokojů se architekti z ARN STUDIA věnovali i návrhu speciálního apartmánu, který bude zařízen v historizujícím stylu Ludvíka XIV. Změny mají proběhnout i na obou terasách. První z nich na sebe vezme podobu jakési futuristické koule. Druhá terasa, dřevěná, má vzniknout na střeše kabinové lanovky a má sloužit především k pořádání různých kulturních akcí.

Největší zásahy ale budou provedeny v technologických částech, které jsou veřejnosti nepřístupné. Stavba je totiž v některých místech již výrazně narušena.

Související články

• Vydejte se s námi po nejhezčích hradech a zámcích Českého ráje
• Fenomén Kuks: perla českého baroka