Rodinný dům v Klentnici.

Konstrukční řešení rodinného domu

Jakou zvolit konstrukci domu a z jakých materiálů? Jaká zvolit okna, jakou střechu? Jak to řešili lidé na začátku minulého století a jak se to vyvíjelo potom? O tom všem mluví v dalším díle cyklu Stavíme s architektem Jan Tesař.

Jednou z prvních otázek, kterou si jistě každý před stavbou svého domu položí, je z jakých konstrukčních materiálů stavba bude.

To, v čem chce člověk bydlet, je jedna z nejdůležitějších věcí při rozhodování, tedy z čeho dům bude postaven. Každý se cítí dobře v něčem jiném a má možnost zvolit nejrůznější materiály, např. dřevěné stropy, beton, ocelovou stavbu, nebo tradiční zděnou. Jak se říká: můj dům, můj hrad. Samozřejmě je nejlepší poradit se o tom s architektem, sdělit mu své preference. On by měl vše posoudit, uvést různé argumenty a společně se zákazníkem by měl zvolit nejvhodnější konstrukční řešení pro jeho dům. Protože například, když si bude zákazník přát beton, ale na jeho pozemek nedojede mix, který by tam monolitickou konstrukci vylil, je třeba se rozhodnout pro jiný materiál.

Střecha: šikmá nebo rovná?

Velmi důležitou částí domu je střecha, jež má vliv na celou konstrukci stavby. Střechy můžeme rozdělit na šikmé a na ploché .

V historii lidé neměli materiály a technologie, aby zajistili dům proti vodě, a tak se stavěly střechy šikmé. Je třeba si ale uvědomit, že v prostorách pod střechou (na půdách) se nikdy nebydlelo. Byly to sklady, kde se umísťovalo například seno pro své skvělé izolační vlastnosti. Teprve s dalšími potřebami začali využívat lidé těchto půd a přetvářet je na podkorovní bydlení.

V první polovině 20. století, zejména v období funkcionalismu, se objevily střechy ploché, objevily se materiály, které udrží vodu a dokážou střechu zaizolovat tak, aby do stavby neteklo. Od této doby patro v domě získalo mnohem větší hodnotu, dalo se tím pádem také lépe zařídit nábytkem.

Plochá střecha má oproti šikmé další výhody. Například je možné si ji osázet zelení. V letních horkých měsících pak bude povrchová teplota několikanásobně nižší, než kdyby byla střecha například posypaná kačírkem. Navíc zelená střecha je příjemná jak pro obyvatele dotyčného domu, tak i pro okolí.

Někdy bývá v územních plánech napsáno, že kvůli takzvanému charakteru obce se musí postavit určitě střecha šikmá. Zde Jan Tesař radí: „Pokud nechcete bydlet v podkroví, tak územní plán nemůže ze zákona tento detail přikázat. Takže pokud chcete, poraďte se se svým architektem a zvolte to nejlepší řešení pro vás.“

Příklad z praxe: rodinný dům v Klentnici

Zářným příklad je rodinný dům na Pálavě v Klentnici, kde byl právě překážkou tento regulativ a navíc byl posílen i chráněnou krajinnou oblastí. Bylo by zdlouhavé proti tomu bojovat, nicméně majitelé měli úžasný pozemek, na němž bylo možné postavit rodinný dům s rovnou střechou, s výhledem a s přístupem rovnou do zahrady s tím, že chtěli na střeše parkovat. Jan Tesař a jeho společník Ján Stempel si ovšem poradili: „Abychom toto přání klientům splnili, umístili jsme na takto koncipovaný rodinný dům ještě jednoduchou stavbu se sedlovou střechou, kam jsme umístili vstup, pracovnu a garáž pro motorky a splnili jsme požadavky chráněné krajinné oblasti. Majitelé tak bydlí v příjemném přízemním domě propojeném se zahradou. Takže z původně tvrdých mantinelů vzniklo originální řešení.

Okna

Jednou z nejdůležitějších součástí stavby jsou okna. Na těch by se určitě nemělo šetřit. Jan Tesař to zdůvodňuje takto: „Tak jak pneumatiky ovlivňují jízdní vlastnosti automobilu, tak okna ovlivňují vlastnosti celého domu. Ale vyměnit okna není tak jednoduché jako přezout pneumatiky na vašem osobním autě. Určitě volte minimálně trojzasklení. Dneska už je to standard, a dokonce máte možnost si připlatit už i za čtyřzasklení.“

Pokud si zákazník přeje velká okna, po nichž většina z nás určitě touží, protože pracovní týden tráví většinou uvnitř v kancelářích, ve výrobnách, a chceme propojit interiér s exteriérem, potom nám například vůbec nevyhoví plastová okna. Velkoformátová okna z plastu vyrobit nelze. Zbývá tedy například hliník, jenž má tu výhodu, že je bezúdržbový, nemusí se celá léta natírat. Kdo má rád přírodní materiály, může zvolit dřevo. Zajímavou variantou je propojení dřeva a hliníku, kdy v interiéru je příjemné dřevo a venku je rám okna krytý bezúdržbovým hliníkem.

Autor: Mgr. Zuzana Fajfrová
Foto: www.stempel-tesar.com