Ze socialistické vily ve Znojmě vzniklo moderní bydlení

Manželský pár s velkou rodinou se rozhodl, že si pořídí nemovitost, kde najde své místo všech jejich 12 členů. Dlouho se mu nedařilo vhodný objekt nalézt. Až, paradoxně nedaleko rodiště manžela, se ten pravý objevil. Starší rodinná vila každého z páru něčím okouzlila a přitahovala. Koupili ji a chtěli rekonstruovat. Odborníci však radili – zbourat. A jak vše dopadlo? Tak to jsme si nechali vyprávět přímo od majitelů, jeli se na vilu podívat a nyní se s vámi o celý příběh podělíme.

„Vilu objevila manželka. Cítila, jak z místa čiší klid, pohoda a pozitivní energie. Já,” pokračuje manžel, „jsem viděl za domem stávající pěknou vinici, v domě, jak zruším starou kotelnu, tím vznikne místo jak pro sklípek na potraviny, tak pro uskladnění vína s posezením atd. Také orientace domu západ−východ se mi zamlouvala. Zkrátka líbilo se nám místo a byla vize. Přesto odborníci z oboru radili dům zbourat a postavit nový. Z jiných materiálů a samozřejmě bez sklepa. To se nám vůbec nechtělo a hledali jsme spřízněnou duši z oboru, která naši myšlenku podpoří. Nakonec jsme ji našli v osobě našeho kamaráda a architekta Jindřicha Janíčka. Lidsky jsme si sedli a byli schopni jeden druhému naslouchat. Společně jsme jednotlivé kroky rekonstrukce naplánovali a pustili se do práce.”

Vila před rekonstrukcí z několika pohledů

O prvním dojmu z domu ing. arch. Jindřich Janíček říká: „Dům by mě osobně vůbec nezaujal, neboť to byla standardní socialistická kostka s valbovou střechou a naprosto špatnou orientací místností ke světovým stranám. Co místnost, to okno, hodně chodeb, špatné provozní vazby. Navíc celá stavba byla obklopena nánosem přístaveb – verandy, koupelna, hala se schodištěm, vše nalepeno na jižní a západní straně, stavěno z toho, co se našlo. Ze staveb lezly traverzy, které nic nenesly... Přistavovala se také kovárna, dílna pro opravu aut, přístřešek, opět vše tak, že byl zakryt vinohrad a zahrada. Výhodou však byla poloha k městu – hned první příměstská obec Znojma, otevřené plochy bez sousedů na jih a západ a pěkný vinohrad za domem.”

Není divu. Dvoupodlažní dům pocházel cca z 60. let minulého století, valbovou střechu¹) kryly eternitové tašky, tvar měl těžko definovatelný, zřejmě proto, že se, jak bylo třeba, během své existence průběžně dostavoval. Není proto divu, že se dispozice domu jevila přinejmenším zmatečná. Výhodou však bylo, že z poloviny byl dům podsklepený. Do suchého sklepa, který se sestával ze třech místností a sloužil jako kotelna, kůlna a sklípek, vedly příkré schody. Po odstranění omítek majitelé zjistili, že se dům stavěl z různých materiálů – kámen, cihla, pórobeton, dřevo (v té době takové stavění bylo zcela běžné, stavělo se z toho, co se sehnalo – pozn. redakce). Kámen byl použit při stavbě sklepa a z části u prvotní stavby. Izolace podlah chyběly, mnohé stěny nebyly rovné. Rekonstrukce se proto ukázala výzvou a také tak trochu sportovním výkonem.

Teplo z mikulovských vinohradů

Přelom léta a podzimu se vždy nese v duchu sklizně, přičemž na Moravě jde především o vinnou révu. A právě ve vinařství se v oblasti vytápění v posledních letech často uplatňují…

Průběh rekonstrukce

Po důkladné přípravě rekonstrukce se konečně začalo. Předně se dům musel očistit od všech dodatečných přístaveb. Následně se přešlo na hlavní stavbu. Také tam se bouralo a likvidovaly staré materiály.

Eternitové tašky musely být ze střechy sundány a nechány ekologicky zlikvidovat. Rovněž tři komíny a různé přístavky se zbouraly, dělaly se nové překlady, aby mohla být odstraněna část obvodové zdi, následně se dostavovala místnost směrem do zahrady, přestavovaly se schody, stavěly nové příčky...

Ve sklepě domu zůstaly těžké zdi z kamene, které dokáží vydatně akumulovat teplo, takže i v těch největších letních vedrech počítají majitelé se stabilní teplotou kolem 15 °C. Směrem do zahrady si majitelé nechali prodloužit místnost, ze které je bezprostřední vstup na zahradu, navíc s výhledem do vinice a s využitím západního slunce v období jara a podzimu. Zde se také nachází jedno ze sedacích oken. Za domem je rozestavěný bazén, jehož technologie je v ČR zatím používána ojediněle. Připraven je základ pro vířivku. Vstup do domu se nachází z boční strany.

Stavební materiály a firmy

Za zmínku stojí i některé stavební materiály či výrobky, které byly použity, a poděkování firmám, jež se na rekonstrukci ke spokojenosti investorů podílely. Protože šlo o rekonstrukci, majitelé nechtěli více zatížit konstrukci, a proto vybírali jako náhradu za eternit lehkou střešní krytinu. Rozhodli se pro značku Prefa Aluminiumprodukte, která je kvalitní a má komplexní vlastní systém, navíc širokou škálu barev (vybrali barvu připomínající suchou hlínu). Z Prefy jim firma Dvořan IZOLMONT Bzenec s.r.o. zhotovila střechu domu, stejnou značku použila také na realizaci opláštění světlíku, okapy, venkovní parapety, rovněž na vedlejší budovu, která bude sloužit jako technická místnost, přijde střecha shodné značky. Rovné střechy budou zelené, přístavby jídelna a kotelna obloženy dřevem.

Firma Vibeizol s.r.o. zajistila izolaci půdy, přičemž jedna část bude nepochozí, na druhé udělali dřevěnou konstrukci, kterou přikryjí OSB desky (tato část bude sloužit na uskladnění věcí). Pro vyrovnání nerovností podlah v patrech se majitelé rozhodli pro tepelněizolační materiál značky Thermowhite, který zaručuje i dostatečnou tuhost (pan architekt již měl zkušenosti s touto značkou ze staveb v Rakousku).

Okna od firmy H&M spol. (dodávala také venkovní žaluzie a hliníkové dveře se zapuštěným madlem ve stejné barvě jako okna) značky Aluprof jsou hliníková se skrytými panty (odvod vody mají pod parapet) a atypickou barvou ladící se střechou a fasádou. Zasklena jsou trojsklem a doplněna síťkami proti hmyzu. Majitele pamatovali také na venkovní žaluzie a rozhodli se pro značku Climax. Kolem okna na přední části domu je plechová šambrána²) , provedená v barvě a detailu střechy.

S úklidem pomůže centrální vysavač Husky umístěný mimo dům (v kotelně). Vodu budou mít majitelé z vlastní vrtané studny. U domu se plánuje zakopaná nádrž na dešťovku o objemu 5 000 l na zalévání zahrady. Sklep čeká pískování a následná penetrace.

Způsob vytápění domu

Ne zcela běžné bude vytápění celého objektu. Jaké a proč? Na to jsme se optali majitelky domu, paní Markéty.

„Hned z počátku jsme měli s manželem jasno (není divu, oba manželé jsou z branže a znají přednosti vytápění dřevem – pozn. redakce). Budeme vytápět dřevem, konkrétně automatickým kotlem na štěpku (a pelety) ECO-HK 35 (výrobcem je Hargassner Ges. MbH) s vynašečem o průměru 300 cm (tzn., že sklad má rozměr 3×3 m a výšku plnění cca 2,5 m). Možná se může zdát kotel někomu příliš výkonný, ale vybírali jsme ho proto, že nám musí zvládnout vytopit nejen RD, ale přes výměníky ohřát vířivku a bazén (jsou to dvě samostatné větve, jelikož v každém je požadavek na jinou teplotu vody a provozovat se budou v jiném ročním období). U kotle je instalovaný akumulační zásobník s průtokovým ohřevem TUV o objemu 1 200 l. Veškerou regulaci topných okruhů zajišťuje kotel.”

Dále přijde řeč i na bazén: „Bazén si děláme svépomocí s manželovým kamarádem. U vířivky vybrat dodavatele nebylo vůbec jednoduché. Většina jich řeší ohřev vířivky elektrikou, nebo tepelným čerpadlem, ale my jsme chtěli využít kotel na štěpku a to ne každý dodavatel (příp. výrobce) je ochotný udělat. Protože jsme měnili starý kotel na dřevo (na jeho místě je teď ten pěkný sklep) za nový, věříme, že se nám podaří výměna na dotace. Štěpku plánujeme nakupovat od zpracovatele palivového dřeva ze Znojma a předpokládáme, že sklad budeme zavážet max. 3–4 krát ročně.”

„V domě máme podlahové vytápění a v každé místnost vlastní termostat. Pro pěkný pocit jsem se rozhodli také pro krb Nordpeis od firmy BANADOR. Instalovat nám ho přijede pan Laube z firmy Laube krby (www.laubekrby.cz) a moc se na něj těšíme. Už vidím, jak v zimě venku chumelí, v krbu plápolá oheň, my sedíme poblíž, koukáme se do něj a popíjíme výborné vínko z Moravy. To nelze ničím nahradit,” uzavírá majitelka.

Závěr

Jak říkají majitelé, hrubou představu o celé rekonstrukci měli. Vše jim však pomohl doladit a zejména při návrhu interiéru nesmírně pomohl pan architekt Jindřich Janíček. Přesvědčili se, že má obrovské zkušenosti a představivost. Změnu dispozice domu a návrh interiéru dělal celou on. „Vyhovoval nám hned jeho první návrh, pak už jsme ladili jen detaily návrhu interiéru. Trefil se mi do mých představ a toho, co se mi líbí, takže ta spolupráce byla tak nějak přirozeně jednoduchá,” říká paní domu.

O současném stavu domu ing. arch. Jindřich Janíček říká: „Nechali jsme domeček vyznít. Použili přírodní materiály, barvy a barevnost domu se každým dnem vylupuje. Z některých nedostatků udělali přednost – technickou místnost jsme postavili mimo, propojili ji s domem přístřeškem na auto a krytým vchodem, za domem vzniká bazén, bude zde vířivka, krásné posezení s výhledem na vinohrad a západ slunce. Zásadně se změnilo uspořádání v domě, nově se například vybudovala prostorná jídelna s vazbou na pohodlnou otevřenou kuchyň. Zkrátka vše se upravilo tak, aby odpovídalo životnímu stylu obou manželů.”

Přestože není dílo zcela dokončeno, již nyní je jasné, že výsledek bude stát za to. Děkujeme za pozvání a manželům Markétě a Oldřichovi přejeme, aby se do vkusně zrekonstruované vily mohli co nejdříve nastěhovat. Věříme, že se sem do roka a do dne vrátíme, vyhodnotíme jak provoz kotle za topnou sezónu, tak nakoukneme do interiéru, popovídáme s majiteli, jak se jim v domě bydlí, a o všem se s vámi podělíme.

Fotogalerie