Vítězná zelená terasa pod brněnskou Bílou horou.

Svaz zakládání a údržby zeleně ocenil nejlepší zelené střechy rodinných domů

Před několika dny jsme naše čtenáře informovali o výsledcích soutěže Zelená střecha roku 2020. Představili jsme střechy oceněné v kategorii Veřejné stavby. Dnes jsou na řadě neméně zajímavé realizace střech rodinných domů či ploch soukromých teras.

Stejně jako u veřejných staveb hodnotili porotci zejména přínos pro životní prostředí, udržitelnost projektů nebo inovativnost řešení.

Z přihlášených návrhů vybrala odborná porota vítěze: střešní terasu pod brněnskou Bílou horou. Řešený prostor vznikl na konstrukci podzemních garáží nové bytové výstavby v Brně, kde mladá rodina zakoupila byt ve spodním podlaží. Na nevelkou plochu zhruba 125 m² půdorysu tvaru L se projektanti snažili vměstnat vše, co bývá jinak standardem v běžné zahrádce, snad kromě bazénu, ale včetně intenzivního trávníku. Už od developera obdrželi majitelé bytu poměrně velkoryse pojatý soubor teras obepínající bytovou jednotku. Jedna terasa nabízí posezení přímo u vchodu do obývacího pokoje s domem za zády a v loňském roce dodělávanou pergolou nad hlavou. Díky tomu člověk nevnímá, že nad ním je ještě několik pater bytových jednotek. Ačkoliv by se mohlo zdát, že zde bude nedostatek soukromí, reálně to není problém. Druhá terasa je předsunuta směrem k okraji plochy a vybízí k pozorování městského panoramatu a nastupujících kopců Vysočiny.

Střešní terasa pod Bílou horou.

Zábradlí terasy je skleněné, takže celý soukromý prostor opticky přechází do okolní krajiny. Projektanti tento přechod umocnili použitím lehkých vzdušných textur vytrvalých bylin vysazených v záhonu před zábradlím. Při rohu bytové jednotky je umístěno malé pískoviště pro děti, jednoduchý prvek sešroubovaný z modřínových fošen. Stejně vypadají i pěstební záhony na boku domu, pouze jsou místo pískem naplněny zahradním substrátem. Prostor s pískovištěm je ohraničen dubovými pražci, sedacími prvky pro nejmenší. Užitková část zahrady je tvořena trojicí mírně vyvýšených záhonů při boku domu. Celkově převažují rostliny v módních chladných odstínech, ale díky použití žlutě a oranžově kvetoucích trvalek působí zahrada mnohem tepleji a útulněji. Skladba vegetačního souvrství je klasická vícevrstvá, vysoká zhruba 30 cm, byla založená již developerem a projektanti ji pouze lehce upravili tím, že pod trávníkem odebrali vrstvu cca 10 cm extenzivního střešního substrátu a nahradili ji střešním substrátem intenzivním. Všechny plochy jsou zavlažovány automatickým systémem, zčásti výsuvnými postřikovači (trávník a některé květinové záhony) a zčásti kapkovou závlahou. Bohužel nebyla jiná možnost než použít vodu z městského řadu. Zahrádka se díky pravidelné péči majitelů a občasné odborné péči proměnila v příjemný prostor, který ukazuje, že i na malých plochách lze vytvořit plnohodnotnou zahradu.

Druhé ocenění putovalo do Zlínského kraje

Druhé místo obsadila střecha s proměnlivým sklonem posázená rozchodníky ve Lhotě u Malenovic. Střecha má vlnovitý tvar o proměnlivém sklonu 2–11°, celková plocha je 176 m2 a orientace severozápad. Střechu lze pomyslně rozdělit na tři díly. Spodní a vrchní část jsou téměř ploché o sklonu 2°, přičemž na každé je umístěna vpusť, kam je svedena přebytečná voda. Jsou spojeny vlnou o proměnlivém sklonu, nejvýše 11°. Investor požadoval zhotovit nenáročné extenzivní souvrství s minimálními nároky na údržbu. Vzhledem ke sklonu byla spodní a vrchní část řešena jako plochá a prostřední jako šikmá střecha.

Zelená střecha ve Lhotě u Malenovic.

Ploché části byly osazeny klasickým vegetačním souvrstvím skládajícím se z ochranné textilie, nopové folie, filtrační geotextílie a extenzivním střešním substrátem. Snahou bylo docílit vyrovnané vegetace ve všech třech částech. K dosažení tohoto cíle bylo zapotřebí zajistit, aby byla voda na ploše distribuována pokud možno rovnoměrně. Problematické jsou zejména šikmé plochy, z nichž má voda tendenci po sklonu odtékat. Nejlépe dostupná voda pro rostliny je ta, která se nachází v substrátu (tedy v mediu, kde rostou). Z tohoto důvodu byla při realizaci použita na celé střeše poměrně velká, 12 cm vysoká vrstva substrátu. Aby byla zajištěna jeho stabilita, byla šikmá plocha osazena zádržným systémem, konkrétně kombinací protiskluzových prahů zavěšených do sítě, která byla protažena až na ochrannou textilii vrchní části, kde byla stabilizována přitížením. Zádržný systém se tedy nijak na střeše nekotví. Celá střecha byla osázena řízky rozchodníků. Jelikož si investor nepřál žlutě kvetoucí druhy, byly vybrány pouze druhy bíle a růžově kvetoucí.

Rodinný dům ve Střílkách

Na třetím místě se umístila realizace minimalistické šikmé extenzivní střechy v moravských Střílkách. Jde o objekt, jež je součástí tradiční venkovské zástavby v prostředí vesnice s historickým dědictvím. V obci byl v polovině 18. století založen barokní hřbitov, který se dochoval až do dnešní doby a je jedinečnou památkou svého druhu ve střední Evropě. Pohled ze zahrady rodinného domu směřuje přes hřeben zelené střechy na barokní kostel, a právě na tento hřbitov.

Extenzivní zeleň na střeše v moravských Střílkách.

Z architektonického hlediska je dům významný použitím pórobetonu, který je zde použit jako zdicí materiál, ale také jako stropní panely šikmé střechy vyráběné na míru. Dům je navržen jako pasivní a jeho objem je stejný jako objem domu, který na jeho místě stával původně. Uliční hranou navazuje dům na sousední a ladí také sklonem a výškou střechy. Ačkoli se tedy jedná o moderní novostavbu, je citlivě zasazena do okolní vesnické zástavby a vyvrací tak častou námitku stavebních odborů, že zelená střecha do rázu tradiční vesnice nezapadá. V tomto případě se povedlo i volbou druhů rozchodníků docílit toho, že se střecha barví nejen do zelené, ale v letních měsících i do přirozené sytě červené barvy.

Vegetační souvrství je realizováno na hydroizolaci z mPVC odolné proti prorůstání kořínků. První vrstvou vegetačního souvrství je ochranná a drenážní textilie, na které je následně položena zádržná síť s obloukovými prahy zabraňujícími sesuvu substrátu. Finální vrstvou je předpěstovaná rozchodníková rohož. Přirozenou sukcesí z okolních zahrad se na střechu dostaly kopretina, jitrocel, kostřava nebo ostřice. Náletový plevel je vytrháván zpravidla dvakrát ročně a druhy, které nepředstavují riziko pro vzrůst rozchodníků, jsou na střeše ponechávány pro dosažení větší biodiverzity.

Autor: Bc. Helena Široká 1)
Foto: archiv Svazu zakládání a údržby zeleně

1) čerpáno z tiskových zpráv Svazu zakládání a údržby zeleně