(Ne)známé tepelné izolace: v Rakousku a Německu je populární vylévaný polystyren

Vhodně vybranou tepelnou izolací lze docílit významné úspory nákladů na vytápění nebo klimatizaci. Další podstatnou funkcí izolačních materiálů je ochrana proti požáru a účinná zvuková izolace. Kromě minerální vaty či polystyrenu dnes najdete na trhu i speciální izolace, jako je litý polystyren. Jak se jednotlivé materiály liší a který je nejuniverzálnější?

Thermowhite. Tekutá tepelná izolace s výjimečnou přidanou hodnotou

Jedinečnost této izolace nespočívá jen v systémovém využívání čistých odřezků a zbytků po zateplování fasád, podlah a střech deskami EPS. Tato technologie navíc nabízí i lepší…

Pěnové materiály

V Česku nejpoužívanějším – vzhledem k nízkým pořizovacím i realizačním nákladům – je pěnový polystyren EPS. Realizuje se dvěma způsoby. První variantou je vypěňování do forem. Tento typ je méně nasákavý, bývá tužší, ale také dražší. Druhým typem výroby je pěnový polystyren řezaný z vypěněných kvádrů. Podobně oblíbený je extrudovaný polystyren, který lze do jisté míry využít i jako hydroizolaci a má lepší mechanické vlastnosti. Výhodou extrudovaného polystyrenu je na rozdíl od expandovaného, že se nedrolí na kuličky. Použít jej lze na izolování základů a základových desek, izolaci soklu či na skládání střech s obráceným pořadím vrstev.

Zapomenout nelze ani na tuhé polyurethanové a polyizokyanátové pěny PUR a PIR, které jsou ale citlivé na UV záření a stejně jako ostatní deskové izolační materiály dávají vzniknout tepelným mostům.  Materiál je ale odolný většině rozpouštědlům, kyselinám, louhům. Mezi pěnové materiály lze ještě zařadit pěnové sklo, které je na rozdíl od uvedených polymerů chemicky a mechanicky odolné. Materiál není pružný, proto se hodí na zatížené podlahy, jako izolace bazénů i na pochozí terasy. [1]

Minerální izolace

Mezi minerální vláknité materiály lze zařadit kamennou, skelnou a čedičovou vlnu. Minerální vlna se vyrábí z různých hornin tavením na velmi slabá vlákna a dalším lisováním do příslušných výrobků. Jako prvotní surovina se obvykle používá čedič (kamenná vlna) či křemen a další sklotvorné příměsi (skelná vlna). Předností těchto materiálů je například lehká tvarovatelnost a odolnost proti vysokým teplotám.

Reflexní izolace

Jde tepelné izolace s až mimořádnou účinností, avšak jen tehdy, jsou-li správně provedeny na základě kvalitního návrhu. Především v zahraničí, ale i u nás, byla zaznamenána laboratorní měření, při kterých bylo v laboratorních podmínkách dosaženo součinitele tepelné vodivosti reflexního termoizolačního souvrství pod λ = 0,006 W/(mK) nebo dokonce méně. V praxi (hotové reflexní izolace na domech) se obvykle uvádějí cca 4x větší hodnoty, tj. λ = 0,026 W/(mK). I to je vynikající hodnota za často minimální náklady. Tajemství ještě lepšího úspěchu spočívá především v tom, aby v mezerách mezi reflexními povrchy nedocházelo k proudění vzduchu, a dále aby zde vznikla místa se sníženým (až nulovým) teplotním spádem (teplotní plato), která eliminují i vodivostní složku sdílení tepla.

Přírodní varianty

Přírodní izolace zde byly dávno před dnes běžně používanými minerálními či syntetickými izolacemi. Jejich realizace je ale většinou dražší. Typickým zástupcem této skupiny je konopí —  rychlerostoucí technická rostlina, z jejíchž vláken se vyrábějí tepelně-izolační desky, rouna nebo lehká sypká hmota. Využívá se k tepelné izolaci i nepravidelných nebo těžko přístupných míst metodou foukání. Dalším příkladem jsou celulózové tepelně–izolační materiály vyráběné z recyklovaného novinového papíru a přísad odolných proti škůdcům, plísním, ohni a hnilobám. Celulóza (buničina) je jedna z nejlevnějších izolací. Starý papír se rozdrtí, uloží do pytlů ap., dopraví na stavbu a nafouká do míst určených pro tepelnou izolaci.

Netradiční materiály

Kromě zmíněných běžně používaných materiálů existují i vzácnější varianty, jako například aerogelová izolace na křemičité bázi. Obsahuje cca 99,98 % vzduchu a pouze 0,02 % oxidu křemičitého. Vyznačuje se velmi nízkou hustotou a vysokou pevností. Existuje také vakuová izolace, vzniká tak, že se běžný izolační materiál zabalí do vzduchotěsné obálky a pak se odčerpává vzduch [2]. Smyslem těchto izolací je potlačit v ní až k nule vodivost vzduchu. Zároveň zde být musí být potlačena sálává složka pomocí termoreflexního obalu; tyto izolace proto mají silně termoreflexní (stříbrolesklý) povrch.

Jak izoluje podlahy Západní Evropa?

Speciální variantou tepelné izolace je systém ThermoWhite, který je oblíbený především v zahraničí, ale své místo si vydobyl i v Česku. Tato izolace je prověřená více než 20letou praxí. Stěžejní produktovou řadou systému ThermoWhite® je polystyrénová izolace s různými stupni zatížení. Jedná se o přímo na stavbě ‘vylévaný polystyren’, připomínající lití betonové podlahy čerstvým betonem z betonárky (betonmix). V případě materiálu ThermoWhite® je výsledkem homogenní polystyrenová izolační vrstva, se všemi výhodami, které z toho plynou.

Tato vlhká polystyrénová hmota neteče, ale je tvárná s pomocí lehkého hladítka z PU pěny a pěchu. Během 48 hodin ztvrdne do stejnorodé bezespáré tepelněizolační hmoty, na kterou lze pokládat další vrstvy (separační fólie, podlahové topení, beton, anhydrit). Následujících 26 dní položená izolace zraje až do tuhosti podlahového pěnového polystyrenu.

Litý polystyren lze pro jeho bezespárovost využít například pod podlahové topení, dále do rovných střech a teras, sklepů i garáží. Vstupními materiály jsou jen polystyrenový granulát, patentovaná chemie a voda. Díky použití přírodních minerálních surovin a recyklovaného polystyrenu je navíc ThermoWhite průkopníkem v ochraně životního prostředí. Studie Institutu odpadového hospodářství Univerzity přírodních zdrojů a aplikovaných věd o živé přírodě ve Vídni potvrdila, že ThermoWhite vykazuje pozitivní ekologickou rovnováhu. Mezi ekologické učinky ThermoWhite tak ve srovnání s běžnými EPS izolačními systémy patří například o 54 % nižší spotřeba primární energie, až o 21 % menší produkce oxidu uhličitého nebo o 14 % nižší spotřeba vody. [3] Pro představu přinášíme malé srovnání litého polystyrenu s vybranými izolacemi.

Závěrem

Každá tepelná izolace má své výhody a nevýhody a samozřejmě také preferenční umístění. Lze říci, že zde platí základní princip, totiž čím levnější, tím horší užitné vlastnosti. Minerální vlákna se hodí na ploché a šikmé střechy či jako průmyslová izolace. Podobné je to i u skleněných vláken, které mají navíc výhodu v akustické izolaci. Pěnový polystyren lze kromě střech dobře aplikovat i v podlahách. Extrudovaný polystyrén je použitelný na ploché střechy s obráceným pořadím vrstev či jako izolace spodní stavby pod terénem. Co se týče izolací na přírodní bázi, ty mají největší preference hlavně u ekologů. V západních zemích jsou podporovány a různými legislativními změnami upřednostňovány před ostatními izolacemi. [4]

Nový člen v rodině ThermoWhite: lambda = 0,0381 W/(mK)

Pěnová tepelná izolace ThermoWhite je našim čtenářům už dobře známá pro svou vysokou a především skutečnou tepelně izolační účinnost a také ohleduplnost k životnímu prostředí.…

Ačkoliv jsou na trhu nabízeny inovativní a kvalitní materiály, jejich kapacita je v procesu aplikace často snížena instalačními nuancemi. To nehrozí u zateplení typu Thermowhite. Montáž je rychlá, čistá a prostorově nenáročná, a navíc na rozdíl od klasického polystyrenu se Thermowhite dokonale rozlije všude po prostoru. Kupříkladu v bytě o rozloze 60 m² proběhne instalace asi za 90 minut. Pokud chcete izolovat prostor, který je nutný akusticky ochránit – například horní byty od bytů v patře pod ním, volba je jasná. Výhodou litého polystyrenu je také široká škála využití i šetrnost k životnímu prostředí.