Poznejte rodová sídla Lobkowiczů

Rodina Lobkowiczů patří k nejstarším českým aristokratickým rodinám. Po roce 1989 se někteří její členové vrátili z emigrace, aby zde zrestituovali část dříve zabaveného majetku. Majetek roudnické linie , jehož součástí jsou i zámky v Roudnici nad Labem a v Nelahozevsi, byl vrácen Martinovi Lobkowiczovi, synovi Maximiliana Lobkowicze. Rodině patří také hrad Střekov a Lobkowiczký palác, jediná soukromá budova v areálu Pražského hradu.

Vydejte se s námi prozkoumat historii a architekturu rodových sídel a majestátních budov ve vlastnictví Lobkowiczů, kteří svým počtem restituovaných nemovitostí patří mezi nejvýznamnější české rody. Navštívíme například Lobkowiczký palác na Pražském hradě, zámek Nelehozeves či hrad Střekov. Zavítáme také na zámek v Mělníku, kde se nacházejí vinné sklepy Jiřího Lobkowicze. Restitucemi to ale pro tuto šlechtickou rodinu zdaleka neskončilo, navrácený majetek se v mnoha případech dočkal zdařilých rekonstrukcí a v nejbližší době má rodina v plánu zřídit například Dvořákovo muzeum & Hudební akademii a Lobkowiczkou knihovnu & Studijní centrum na zámku Nelahozeves.

Lobkowiczký palác na Pražském hradě

Elegantní Lobkowiczký palác tvoří nejvýchodnější křídlo areálu Pražského hradu na vrchu Hradčany. Budova je dnes jednou z nejvýznamnějších kulturních památek v České republice a také památkou světového dědictví  UNESCO. Palác pochází z druhé poloviny 16. století a nejvíce změn prodělal po třicetileté válce (1609–1677), kdy byla provedena významná barokní přestavba. Přestavěn byl tehdy v italském stylu, který lze dodnes vidět například v Císařském sále, jehož zdi jsou zdobeny freskami, iluzivními malbami soch císařů, geometrickými obrazci, květinovými a dalšími zdobnými motivy. V 18. století prošel rekonstrukcí i exteriér paláce. Rodina Lobkowiczů se opět stala právoplatným majitelem paláce až v roce 2002. 2. dubna 2007 byl palác opět otevřen veřejnosti, tentokrát jako soukromé muzeum, které je díky své povaze nejen českým, ale i evropským unikátem.

Svatá Hora u Příbrami – místo, kde se tají dech

Krajinná dominanta, barokní architektonický skvost, poutní místo… To jsou pojmenování, kterými lze označit příbramskou baziliku Svatá Hora. Ta je oblíbeným cílem nejen…

Hrad Střekov

Hrad Střekov patří mezi nejnavštěvovanější kulturní památky severních Čech. Mezi lety 1316 a 1319 jej nechal vybudovat král Jan Lucemburský k ochraně labské plavby. Jeho výrazná poloha a romantický vzhled inspirovaly k tvorbě řadu světových, českých i regionálních umělců. Střekov učaroval například Richardu Wagnerovi, Karlu Hynku Máchovi a Karlu Mayovi.

I když je hrad zříceninou, do dnešní doby se dochovaly některé jeho původní části – konkrétně Věžový palác či rekonstruovaný Rytířský sál. Hrad je rozdělen na dvě části, které jsou propojeny obloukovým mostem, jenž se klene nad přírodním příkopem. Právě toto je přitom pro období, kdy byl hrad postaven, velmi neobvyklé. Také zdejší bašty (tj. fortifikační prvky středověkých hradeb určené k aktivní obraně hradebních zdí) jsou vzácným rysem. Střekovské bašty budované po francouzském vzoru byly dle dostupných zdrojů prvním příkladem tohoto typu obranné architektonické struktury v Čechách.

Zámek Nelahozeves

Renesanční zámek Nelahozeves postavený v 16. století najdete na levém břehu řeky Vltavy. Objekt je příkladem italského castella s dekorativními bastiony (tj. část opevnění vystupující mimo samotnou hradbu, na kterou se koncentrují střelci a děla) a přístupem po kamenném mostě přes příkop. Přestože jde o krásnou budovu se všemi přednostmi šlechtického sídla, zámek jako hlavní rodinné sídlo Lobkowiczů nikdy nesloužil. Na stěnách severního reprezentačního křídla zámku jsou dochována nedávno zrekonstruovaná sgrafita. Znázorňují scény ze Starého zákona a výjevy z antické mytologie. Pod zámkem se navíc nachází rodný dům hudebního skladatele Antonína Dvořáka.

Mělnický zámek

Původně mělnický hrad přestavěný na zámek býval tradičním věnným sídlem královen. Zámek se vypíná nad soutokem Labe s Vltavou a společně s nedalekým kostelem svatého Petra a Pavla utváří dominantu starobylého města. Lobkowiczové jej vlastnili do roku 1938, kdy objekt zkonfiskovali nacisté a poté znárodnili komunisté. Rodina Lobkowiczů se sem vrátila až v roce 1992. Unikátem mělnického zámku je kolekce historických vedut, tedy topograficky přesných pohledů na město – jde o největší sbírku svého druhu na světě. Součástí zámku jsou i vinné sklepy Jiřího Lobkowicze.

Slovenské hrady, přehlídka velkoleposti

Češi se letos vydávají o dovolené prozkoumat především tuzemsko, avšak již tradičně vyrážejí i ke slovenským sousedům. Kromě návštěvy Tater či termálních koupelí, které jsou…

Zámek Roudnice nad Labem

Již ve 12. století stál na místě dnešního roudnického zámku hrad vybudovaný mocnými pražskými biskupy. Zámek, který sloužil jako hlavní knížecí a vévodské sídlo rodiny Lobkowiczů, najdete asi 50 km severně od Prahy vysoko nad řekou Labe v historické části města Roudnice nad Labem.

Z původního románského hradu se dochovaly jen části obvodových zdí pod severozápadní terasou zámku a několik klenutých místností, dodnes přístupných ze zámeckého nádvoří. Dnes se v podzemí roudnického zámku rozprostírají sklepy jedinečného Lobkowizckého vinařství. Víno se zde vyrábí bez přerušení již od roku 1603. Za prohlídku stojí i interiéry zámku. Mnoho sálů se vyznačuje unikátními architektonickými prvky, jako jsou historické balkóny, stropy zdobené štuky a freskami či kachlová kamna z 18. a 19. století.

Další vrácený majetek

Lobkowiczové získali díky restitučním zákonům také pivovar ve Vysokém Chlumci na Příbramsku (roudnická větev) či lesy v severních a středních Čechách. Mezi vrácené nemovitosti, které později změnily majitele, patří například hrad Vysoký Chlumec u Sedlčan na Příbramsku, Zámek Jezeří na Mostecku či Lázně v Bílině.

Zdroje:

https://www.lobkowicz.cz/

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/restituce-slechtickeho-majetku-lobkowiczove/46362

Téma: Stavební památky