Rezidenční věže Bosco Verticale postavené v Miláně podle návrhu architekta Stefana Boeriho jsou důkazem toho, že stavebnictví prochází velkou transformací. Foto: Sabino Parente

Pohled architektky do budoucnosti: přinese technologický rozkvět a udržitelné stavebnictví

Jaké jsou současné tendence v architektuře a stavebnictví, co se hospodaření s vodou a využití rostlin na střechách a fasádách týče? Jaké jsou současné trendy v této oblasti a kam architektura a stavební průmysl směřuje? Jaký vývoj lze v souvislosti s ekologickými tendencemi očekávat a jsou s ním spojena nějaká rizika?

Společně s tím, jak roste všeobecný zájem o ochranu životního prostředí, se tato témata promítají i do rozhodnutí, kde a jak chtějí lidé bydlet. V minulosti nás ani nenapadlo, že bychom ke splachování využívali šedou vodu. Nyní se to stává standardem. Já osobně se těším, co dalšího nám vývojáři připraví. Implementace technologických novinek není vzrušující jen pro architekty, ale hlavně pro obyvatele, kteří je následně dennodenně využívají. Kupní cena nemovitosti už není jediným ekonomickým kritériem nákupu. Zájemce o byt či dům si je vědom, že technologie významně pomáhají snižovat náklady na provoz nemovitosti, dokáže si tyto náklady propočítat a vnímá dlouhodobou smysluplnost takové investice.

Vývoj ve stavebnictví a technologiích se nejvíce projevuje v energetické náročnosti budov a hospodaření s vodou. Použité stavební materiály a zelené střechy šetří energii pasivně, a to jak v zimním období při vytápění, tak v letním období při ochlazování interiéru, fotovoltaické panely elektřinu přímo vyrábějí a nádrže na dešťovou vodu či technologie na opakované využití již jednou použité pitné vody šetří výdaje jak za vodu samotnou, tak za její odvod do odpadní sítě.

V posledních letech sužují především obyvatele velkých měst vedra a extrémní rozmary počasí. Teplotu pomohou snížit pergoly nebo stromy, s přívalovými dešti si poradí vsakovací kanály. Také konstrukce domů mohou obsahovat ochlazující prvky, které energeticky nenáročně zajišťují tepelnou pohodu uvnitř a zároveň omezují sálání tepla z budov směrem ven. Zásadní pro příjemnější život ve městech ale je, aby investoři s těmito opatřeními začali počítat ve svých budoucích projektech už teď a vnímali, že dnešní horké novinky budou ve chvíli, kdy svůj projekt dostaví, už běžným standardem. Projednávání projektu je dlouhý proces, který od prvního návrhu až po jeho realizaci může trvat i několik let. V současné době se realizují projekty navržené před deseti lety, kdy nás vysoké teploty ještě tolik netrápily. Drobné prvky napomáhající ochlazovat budovy a jejich obyvatele se sice mohou přidat i dodatečně, ale svým účinkem se nevyrovnají cíleným řešením zapracovaným do projektu od počátku.

Bytový dům Modřanka získal certifikát BREEAM, který klade důraz na komplexní zhodnocení kvality a šetrnosti budovy. Foto: archiv Loxia

Inspirace jihem

Inspiraci je možné hledat ve státech jižní Evropy, které si s vysokými teplotami umí perfektně poradit. Například Španělé nebo Italové se snaží vysazovat stromy všude, kde je to možné. Ty nejen poskytují stín, ale také díky odparu vody přirozeně ochlazují své okolí. A v neposlední řadě jsou stromy stále ještě nejefektivnějším způsobem zachytávání oxidu uhličitého. Zastávám názor, že je lepší i menší počet kvalitních zelených náměstíček a parků než přehršel ploch, které nejsou dobře spravovány. Menší parčíky nabízejí místo pro relaxaci blízko domova, lze do nich umístit také fontány či jiné vodní prvky.

Zeleň a bílá barva v architektuře

Populární jsou také zelené střechy, které zadržují dešťovou vodu i sluneční záření. Přispívají tak k termoizolaci objektu a pomáhají předcházet přehřívání okolí. Zeleň na střechách navíc funguje i jako přirozený filtr vzduchu. Nicméně tento prvek se snadněji zakomponuje do novostaveb než sekundárně do staveb již stojících. Pokud střecha neumožní výsadbu travin, postačí použít bílý kačírek (drobné přírodní kamenivo), který také pohltí a zadrží velké množství vody, a navíc odráží světlo a tím i teplo. Nemusíme se držet pouze v horizontální rovině, řešením jsou i svislé zelené stěny, které lze nainstalovat i do stávajících budov. I zde však platí, že je vždy lepší mít méně prvků, ale udržovaných, než více a zanedbaných. Projektant by měl takové prvky navrhovat vždy realisticky s ohledem na náročnost a náklady na údržbu.

Spodní stavba budovy Argentinská v Praze je řešena jako nízkopotenciální zdroj energie, kdy energetické piloty a základová deska poskytují energii pro tepelné čerpadlo systému země/voda – jeden ze zdrojů tepla a chladu pro administrativní objekt. Foto: archiv Loxia

Systémy pro odpovědné hospodaření s vodou

Velkým tématem, především u nově projektovaných bytových domů, je odpovědné hospodaření s dešťovou vodou. Odtéká-li voda rovnou do kanalizace, jde o nevhodné a neekonomické řešení. Proto jsme například v projektu Suomi Hloubětín aplikovali systém zadržování dešťových vod v krajině s minimálním dopadem na životní prostředí, takzvaný low-impact development (LID). Za tímto účelem byla vybudována řada prvků, například retenční nádrže, vsakovací průlehy a žlaby s přepady. Přebytečná dešťová voda zde odtéká vsakovacími kanály do speciálně konstruovaných nádrží, které postupně odvádějí vodu do půdy. Takto získaná dešťovka se dá využít i pro zalévání zeleně v areálu a koloběh vody tak přirozeně pokračuje. Sílu vody lze v projektech využít také v podobě trvalých vodních ploch, například rybníků. Ty pomáhají zvlhčovat a ochlazovat klima.

Příkladné novostavby z nedávné doby

Pro nás ve studiu Loxia je téma energetické úspornosti a ekologické šetrnosti velmi důležité a snažíme se ho v našich projektech zohlednit v maximální možné míře. Jistým vodítkem může být i příslušná certifikace. Například námi navržený bytový dům Modřanka získal certifikát BREEAM, který klade důraz na komplexní zhodnocení kvality a šetrnosti budovy. Hodnotí se design, konstrukce i ekologické řešení projektu. Dalším zajímavým projektem je moderní administrativní budova Argentinská, která je koncipována tak, aby vyhověla požadavkům certifikace LEED, jež hodnotí šetrnost budovy k životnímu prostředí. V projektu je použito několik pozoruhodných a energeticky úsporných technických řešení. Například spodní stavba je řešena jako nízkopotenciální zdroj energie, kdy energetické piloty a základová deska poskytují energii pro tepelné čerpadlo systému země/voda – jeden ze zdrojů tepla a chladu pro administrativní objekt. Energeticky aktivní je i skleněná fasáda doplněná lamelami, které mají nejen estetickou, ale rovněž praktickou funkci. Díky jejich stínění si i v letních měsících udrží stavba příjemnou teplotu a zároveň se sníží energetická náročnost klimatizace. Dalšími prvky kombinujícími design s užitnými vlastnostmi stavby jsou odpočinkové terasy a střecha osázená zelení.

V projektu rezidenční čtvrti Suomi Hloubětín byly vybudovány například retenční nádrže, vsakovací průlehy a žlaby s přepady. Přebytečná dešťová voda zde odtéká takzvanými vsakovacími kanály do speciálně konstruovaných nádrží, které postupně odvádějí vodu do půdy. Foto: archiv Loxia

Závěrem

Vývoj stavebnictví a architektury v oblasti ekologie a udržitelnosti se bude zcela jistě v dalších letech zrychlovat, budou přicházet nové technologie a prvky. Čím adaptabilnější a živější budou nové budovy, tím lépe obstojí v budoucím světě technologií. Já osobně se na to velmi těším, protože to přinese další nesčetné příležitosti pro kreativitu.o

Autor: Jana Mastíková
Foto: archiv architektonické kanceláře, Shutterstock