Novostavba je situována na svažité, jižně orientované parcele
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Atypický dům s panoramatickými výhledy zdůrazňuje výhody terasových staveb

Dům určený pro pětičlennou rodinu ohromuje kombinací několika faktorů: svou dispozicí, difuzně otevřenou, převážně dřevěnou konstrukcí a umístěním na strmě svažitém pozemku. Nedaleko Zlína tak vznikl projekt, který nasadil laťku vysoko. Je zářným příkladem toho, že stavba terasového domu přináší svým uživatelům nezanedbatelná pozitiva; ve zkratce zmiňme optimální prosvětlenost či maximalizaci užitného prostoru.

Terasové domy nejsou v Česku standardem. Tato specifická forma zástavby, jež se poměrně hojně objevuje spíše v Německu či Švýcarsku, přitom pro stavitele představuje ideální způsob, jak vyřešit komplikovanou výstavbu ve svažitých pozemcích. Této výhody i dalších pozitiv, které terasové domy přinášejí, si povšimli i autoři rodinného domu poblíž jihomoravského Zlína.

Novostavba, již v současnosti obývá mladá rodina se třemi dětmi, je situována na svažité, jižně orientované parcele, kde se dříve nacházela zahrada se vzrostlými stromy. Ty byly zachovány a nyní dotvářejí atmosféru místa a objektu, který mimo jiné i díky nim vypadá, jako by na místo patřil odjakživa.

Třípatrový objekt naplněný světlem

Dům je rozčleněn do tří výškových úrovní. Díky terasovitému způsobu výstavby poskytuje svým uživatelům soukromí a zároveň výhled do daleké krajiny. Velkorysé prosklení čelní strany domu, orientované na jih, dodává do interiéru maximum přirozeného světla. Toho je možné si užívat také na dvou rozlehlých terasách. Vedle všech zmíněných pozitiv je potřeba dodat, že typ objektu – a také způsob výstavby, o němž je dále řeč – výrazně usnadnil realizaci stavby, k níž by jinak na tak svažitém pozemku těžko došlo. Všeobecně lze navíc říci, že terasové domy dobře zapadají do okolního prostředí, zbytečně nevyčnívají, a nenarušují tak krajinný ráz dané oblasti.

Nevýhodou terasového domu ve svahu je však bezpochyby jeho obtížnější výstavba, složitější logistika, vyšší nároky na technologické vybavení i náročná projektová příprava a náklady navíc. S tím však byli majitelé obeznámeni a počítali s tím.

Terasy disponují podlahami z modřínových prken

Členění domu

Dispozičně byl dům vyřešen tak, aby maximálně naplnil potřeby a očekávání majitelů. Nabízí proto působivé výhledy a optimální množství světla v interiéru. Automobilem je dům přístupný zdola, v nejnižší výškové úrovni je situováno zastřešené parkovací místo, které vzniklo díky střešnímu přesahu. Zároveň se zde nachází zádveří a sklad. Odtud uživatelé stoupají přímočarým schodištěm do prostředního, případně do nejvyššího, třetího patra. Střední patro s přímým výstupem ven bylo pro svůj „klidnější” charakter zvoleno jako odpočinková zóna a byly do něj umístěny ložnice. V nejvyšším podlaží se nachází společenská rodinná část, tedy kuchyně, obývací pokoj s jídelnou, pokoj pro hosty – jenž může do budoucna posloužit jako bezbariérová ložnice –, koupelna a komora a to vše s napojením na zadní, severní terasu s dalším vstupem do domu shora pozemku. Přední terasa v tomto patře nabízí nejatraktivnější výhled. Byl přitom splněn požadavek majitelů na maximalizaci užitné plochy obytného denního prostoru v této úrovni.

Základními konstrukčními elementy systému two by four jsou nejčastěji smrkové hranoly a deskové materiály na bázi dřeva

Technologie výstavby „two by four”

Dům disponuje základovou deskou tloušťky 150 milimetrů, vyztuženou kari sítí. Stavba je zčásti zděná z betonových tvárnic a doplněna je sloupkovou dřevěnou konstrukcí z KVH hranolů. Pro výstavbu domu byla zvolena flexibilní stavební technologie „two by four”, která umožňuje realizovat i konstrukčně nevšední a originální projekty, k nimž tento atypický terasový dům ve svahu bezesporu patří. Tato technologie využívá variabilních stavebních prvků, díky kterým je kombinovatelná i s jinými stavebními technikami. Jelikož v tomto případě není k montáži nutně zapotřebí těžká technika, je systém aplikovatelný i na méně dostupných místech. V očích některých investorů může být nedostatkem pouze to, že jeho použitím nevzniká interiér z pohledového dřeva. Na tom však majitelé objektu netrvali.

Modřínové dřevo bylo použito také jako obklad domu

Stavba a konstrukce v pružném a ve světě již silně zakotveném systému „two by four” vzniká přímo na staveništi, přičemž je využíváno maximum standardních prvků (nestandardní prvky jsou vytvářeny kombinací standardních). Základními konstrukčními elementy jsou nejčastěji smrkové hranoly a deskové materiály na bázi dřeva. Spojovacím prvkem jsou většinou šrouby, vruty a hřebíky. Základní konstrukcí je rám z hranolů, jednostranně podbitý deskovými materiály, jež plní funkci statickou, ztužující a obalovou (obálka konstrukce). Jednotlivé prvky jsou vzájemně převázány a tvoří kontinuální konstrukci. Zajímavostí je, že ve světě se systémem „two by four” běžně stavějí i několikapatrové domy, třeba v centrech měst, či objekty průmyslového charakteru. Unikátní je také schopnost tohoto systému stavět na velmi těžce přístupných, leč mnohdy notně atraktivních místech, která díky tomu nezůstanou zbytečně ležet ladem. (Čerpáno z publikace Stavíme dům ze dřeva, Martin Růžička, str. 77–78, 80, vyd. Grada Publishing, Praha 2006.)

V domě je navíc i lokální nezávislé topidlo v podobě krbových kamen. Dřevěné hranoly před v pozadí slouží ke statickému ztužení stavby i jako esteticky zajímavý přiznaný konstrukční element

Obálka domu

Souvrství zdí sestává ve směru z interiéru ven z těchto prvků: sádrokartonová protipožární (SDK) předstěna – SDK rošt s akustickoizolační výplní – vzduchová mezera – plošný a stěnu ztužující záklop, tvořený dřevotřískovými deskami OSB perodrážka (v zámcích slepeny lepidlem na bázi pryskyřice, spáry přelepeny parotěsnou pojistnou páskou) – minerální tepelná izolace, vložená mezi sloupky tvořené vysoce kvalitními KVH hranoly – dřevovláknitá paropropustná voduodvádějící deska DHF, kladená na výšku vždy alespoň dva sloupky na vazbu (pro stabilitu budovy a zamezení vniknutí vlhkosti do konstrukce) – horizontální latě – minerální tepelná izolace – difuzní fólie – vertikální latě – horizontální latě – modřínový vertikální palubkový obklad.

Jako spojovací materiál byly použity šrouby se zapuštěnou hlavou. Výsledkem použití paropropustných materiálů je takzvaný difuzně otevřený systém, který umožňuje volný prostup plynů a vodních par směrem do exteriéru. To dle odborníků přináší zlepšení kvality vnitřního prostředí a zabraňuje šíření plísní, hub či mikroorganismů v konstrukci stavby. Okenní profily jsou šestikomorové a vyplněny jsou trojsklem. Okna jsou opatřena účinnou exteriérovou stínicí technikou.

Vnitřní příčky v domě jsou řešeny jako sádrokartonové a jsou vloženy do sloupkové konstrukce tvořené KVH hranoly. Podlahy jsou tvořeny masivním dubovým dřevem a laminovanými deskami, na terase jsou položena modřínová prkna. Podlahová izolace je tvořena polystyrenem (EPS).

Interiéry jsou vyplněny zařízením ve veselých barvách, jež skvěle korespondují s dřevěnými prvky v mísnostech

Střecha

Střecha, jež pokrývá nejvyšší patro objektu, je pultová, šedý plech tloušťky 0,5 milimetru je položen na dřevěném záklopu a latích, pod nimiž je umístěna difuzní fólie a minerální izolace, která je vložena jak do roštu z latí, tak mezi krokve z KVH hranolů. Spoje jsou zabezpečeny parotěsnou páskou. Spodní vrstva sestává z podvěšených sádrokartonových podhledů s tepelnou izolací. Střechu prostředního i spodního patra tvoří pochozí terasy.

Vytápění

Topný systém v domě zahrnuje elektrická tělesa (nástěnné a podlahové konvektory) v kombinaci s trubkovými teplovodními tělesy s elektrickou vytápěcí patronou v koupelnách, jež jsou doplněny elektrickými topnými rohožemi v podlahách. V domě je navíc i lokální nezávislé topidlo v podobě krbových kamen na dřevo, která se nacházejí v hlavním obytném prostoru v horním patře.

Veškeré interiérové vybavení včetně jeho umístění pochází z návrhu samotných majitelů objektu. Prostory lze charakterizovat jako světlých a veselých odstínů barev, jež výtečně korespondují s dřevěnými prvky v jednotlivých místnostech.o

Rodinný dům u Zlína:

  • Užitná plocha domu + teras: 146 m2 + 96 m2
  • Zastavěná plocha : 183,36 m2, z toho 33,86 m2 tvoří zastřešené parkovací místo
  • Autor návrhu: Ing. arch. Václav Zahradníček, Prodesi/Domesi
  • Realizace stavby : 2015
  • Lokalita: Zlínský kraj

Související články

Autor: Bc. Helena Široká
Foto: archiv redakce